Rok 1895: Proč měla vláda strach z narůstajícího počtu vzdělaných studentů?

Učený proletariát ve Francii.

Při letošní debatě o rozpočtu ministeria vyučování ve francouzské sněmovně poslanců vysloveny byly trpké stesky na stále rostoucí nával k zaměstnání učenému a stále vzrůstající počet učeného proletariátu.

Číselné výkazy o pařížském školství ukazují, že tyto stesky jsou odůvodněny. Paříž, jež r. 1876 čítala 9200 studujících, měla jich r. 1894 již 12.335, nehledě ani k posluchačům velkých ústavů technických.

Z těchto studujících bylo 5144 mediků a 3248 právníků, což vzbuzuje čáku, že i na dále bude velký počet nezaměstnaných lékařův a advokátů, kteří pak z nedostatku zaměstnání, budou se ucházet o poslanecké mandáty.

O ty se stát aspoň nemusí starat, kdežto studující fakulty filosofické způsobují ministru velké starosti, neboť většina jich tlačí se ke zkouškám učitelským a uchází se o místa, jichž jest jen malý počet.

Ti, jimž se míst nedostalo, musejí vzíti zavděk místy, jež nikterak neuspokojují jich nároky a tím množí se každým rokem legie učených proletářů, z nichž se stávají anarchisté, v nejlepším případě socialisté bez mozolů na rukou.

Na Sorbonně složilo během loňského roku neméně než jedenáct tisíc studujících filosofie zkoušky. K tomu dlužno připomenout, že nyní také z dívčích lyceí vycházejí čekatelky na místa učitelská.