Svatý Patrik a písařská chyba.
Reverend Charles Plummer, vyznamenaný universitou oxfordskou, jehož historické a theologické spisy požívají značné vážnosti, vystoupil právě s tvrzením, že svatý Patrik nikdy neexistoval a že domnělá jeho existence, jež dosud považována za skutečnou, zakládá se pouze na nesprávném překladu.
Ctění svatého Patrika vzniklo po vydání církevní historie Bedovy, kde se praví: »Qui et patricius fuit.« Při překladu považováno slovo » patricius« za jmeno vlastní, ačkoli v originálu není psáno velkým »P«.
Avšak reverend dokazuje, že šlo v tomto případě pouze o jakéhos patricia, šlechtice z dob legendárních, jehož pravé jmeno bylo prý Eatius.
— »Byli tvořeni svatí z menších důvodů,« dokládá mr. Charles Plummer ve svém komentáři k dílu Bedovu. Existence svatých Amfibala a Pontiola zakládají se rovněž na chybném překladu a zajisté bychom dospěli k podobnému objevu, kdybychom zkoumali poněkud blíže historii svátého Jiří, jenž je patronem Anglie.
— Dokázal tedy vlastně reverend Plummer, že svátý Patrik jmenoval se vlastně Eatius, ale jest přece jen poněkud pochybno, zda-li Irčané k vůli jeho objevu změní jmeno svého patrona. A snad by ani jejich patron nevěděl, že se to týká jeho, kdyby se k němu modlili pod novým jeho jmenem, když po tolik století jej vzývali jako svatého Patrika.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1897: Svatý Patrik se ve skutečnosti jmenoval Eatius. Co na to Irové?“