Neslýchané věci
Neslýchané věci dějí se ještě stále na poštovním nádražním úřadě v Liberci, kde dosud ještě rejdy své provádí známý již české veřejnosti renegát expeditor Sedlaczek, jenž beztrestné a takřka na posměch českému národu na svém místě trvá.
Jest skutečné podivno, jak snadno jest poštovnímu ředitelství zbavili se expeditora z příčiny »přespočetnosti« a jak těžko zbaviti se Sedlaczka, jenž urážku za urážkou českému národu ve tvář metá.
— Poslední jeho čin však přesahuje všecky meze. Jak známo, rozesílány jsou poslední dobou pohledové lístky s podobiznou našeho národního světce Mistra Jana Husa. Tyto korrespondenční lístky osmělil se Sedlaczek zastavili a do příslušného protokolu zapsati, že jest na nich znázorněna »eine staatsverbrecherische Person«.
V každém poctivém Čechu vzkypěli musí poslední kapka krve, když vidí, že renegát druhu Sedlaczkova úřadní moci zneužiti může k tak sprosté a uličnické urážce našeho národního mučedníka, když vidí, jak člověk tak dekvalifikovaný na velebnou postavu Husovu plivali smí s úřadního místa kal a špínu své duše.
»Eine staatsverbrecherische Person« jest tomuto expeditorovi náš Hus, jemuž my pomníky stavíme a jemuž právě nejdůstojnější místo v Praze vyhledati chceme.
»Eine staatsverbrecherische Person« by se mohl právem nazývati sám, že takovýmto způsobem v době tak pohnuté rozčiluje českou veřejnost; »eine staatsverbrecherische Person« by se mohl právem nazývati on sám, jenž k velkoněmeckým projevům zve do Liberce úřadníky ze sousedního rajchu, při čemž assistovati si dá pány úřadníky á la vrchní kontrolor Holeček (Holtsehek) atd., což zajisté ještě české veřejnosti v paměti tkví.
Nebude-li ještě toto sprosťáctví potrestáno nejpřísnějším způsobem, pak viděti musíme za tímto expeditorem osoby jiné, na kteréž nutno bude si posvítili. Vedle oné »staatsverbrecherische Person« zdálo se tomuto expeditorovi dalším důvodem k zadržení, že lístky ony neodpovídají rozměrům korresp. lístků.
Připomenuto budiž, že rozdíl činí sotva milimetr, že tisíce lístků s těmi rozměry se doručuje, aniž smí malichernost poštovního úřadníka tak daleko jíti, aby pro tak nepatrný rozdíl lístek byl zastaven nebo portem taxován.
Jest dále velmi smutným úkazem, že lístky pouze s českým nápisem, nebo takové, kde německý nápis nenápadně po straně neb v rohu jest umístěn, taxují se pokutou 8 kr., a měly by si rozhodující kruhy za úkol vzíti, aby ponižující, ba urážející český národ ustanovení o nutnosti německého nápisu bylo zrušeno.
Mohou-li dopravovány býti lístky s nápisy jen maďarskými, francouzskými, švédskými, italskými, ba i takovými kterým od expeditora až po ministra nikdo nerozumí, pak mohou zajisté též alespoň uvnitř říše rakousko uherské dopravovány býti lístky jen české.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1898: Proč poštovní úředník v Liberci cenzuruje poštu českých vlastenců?“