Když se jede ve třetí třídě.
Z Londýna se oznamuje: Druhý nejvyšší hodnosta církve anglikánské, dr. Maclaghan, arcibiskup Yorský, jezdí nejraději ve vagoně třetí třídy, kdež ovšem bývá mnohdy společnost poněkud smíšená.
Tak musil onehdy sdíleti svoje kupé s dvěma opilými chlapy, a je-li Angličan opilý, je v tom důkladný.
Pojednou napadlo jednomu z obou chlapů, že se mu ztratila pětiliberní bankovka a že ji musí míti některý ze spolucestujících. A hned žádal, aby si sousedé dali prohlédnout kapsy.
Arcibiskupovi bylo horko, neboť měl v kapse mimo jiné peníze také pětiliberní bankovku. V nepříjemné této situaci připadl na spásnou myšlenku, stavět se jakoby spal.
Opilec přiblížil se k němu. »Hola sousede!« — Žádná odpověď.
Opilec chopil ho za ruku a prudce jím potřásl. Prelát jakoby spal klidně dále. Opilec třásl jím vždy prudčeji, ale dr. Maclaghan byl jako pařez.
Konečně zakročil soudruh opilcův. »Nu, poslouchej Bille, dej tomu člověku přec pokoj, což pak nevidíš, že je ještě nachmelenější než ty?«
To pomohlo. A tak se stalo, že zdání důkladné opice pomohlo arcibiskupovi z nesnází.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1899: Jak alkoholismus zachránil arcibiskupa před přepadením“