O moru.
Z Paříže se nám oznamuje:
Doktor Calmette, vůdce výpravy lékařů pařížského ústavu Pasteurova, prohlásil po svém návratu z Oporta, že je zavlečení morové nákazy do Francie, jejíž vláda učinila nejrozsáhlejší opatření na pohraničních stanicích a v přístavních městech, naprosto vyloučeno a že bude, vedly-li si ostatní státy na pevnině s touže obezřelostí, mor jedině na Portugaly lokalisován.
Ústav Pasteurův je ostatně očkovacími látkami hojné zásoben, které, preventivně upotřebeny, každému nebezpečí čeliti mohou. Jedna dávka injekce na 5 cm3 stanovená zajistí, jak četnými pokusy dokázáno, úplnou pětadvacetidenní immunitu; u stižených morem nutno dle dra. Calmetta, injekci tuto několikrát denně v intervalech 3—4 hodin opakovati, by se uzdravení docílilo.
V Oportu narazila francouzská výprava u obecenstva z počátku na zběsilý odpor: nemocní musili býti násilně očkováni, lékaři ústavu byli stále střeženi, neboť se hlavně proti nim hněv nedůvěřivých koncentroval. Teprv po přesvědčivém důkaze, že tu nejde o čáry atd, pominula zarputilce zlost; vše se hrnulo k nemocnicím, kde Pasteurův ústav s celým štábem portugalských lékařů ve dne v noci pracoval.
Dr. Calmette vytýká portugalské vládě neodpustitelnou liknavost, bez níž mor v prvních počátcích udušen býti mohl. Kamenovaný dr. Ricardo Georges, slavný učenec, internista, byl jediný, který úřady na hrozící nebezpečí upozornil a před příjezdem Francouzů činnost na vlastní vrub zahájil.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1899: Jak odpůrci očkování a neschopná vláda málem způsobili epidemii moru“