Statečná Polka.
Jak známo, zapověděla vláda císaře Viléma i soukromé vyučování polštině v rodinách polských v Poznaňsku.
Avšak patriotka polská, slečna Janina Osmaňkowská odvážila se proti zákazu vyučovati polské děti jejich řeči mateřské; za svou odvahu uvržena byla do vězení, ze kterého právě byla propuštěna.
Správa vězeňská dala otevříti celu slečny Osmaňkowské již o jedné hodině, místo o třetí, jak bylo určeno, a to z té příčiny pouze, aby překazila ovace, které chystány byly na uvítanou hrdinné dívce.
Avšak již o jedné hodině stály před vězením davy obecenstva a paní a dívky polské se slzami v očích ji objímaly a líbaly, a všechen dav jako jedněmi ústy volal:
„Niech žije!“ Polky z Horního Slezska zaslaly jí tento pozdrav: ,,V den navrácené svobody, kterou neváhala jste položití na oltář vlasti, my podepsané jménem velkého počtu družek hornoslezských projevujeme Vám největší uznání a vděčnou úctu“. I z jiných četných stran zaslány jí byly pozdravné telegramy.
Polské dělnictvo podalo jí adresu, v níž praví: „My dělníci poznanští osvědčujeme Vám nejvroucnější uznání za tak veliké sebeobětování našim dětem. Tak šlechetný čin utkví nám u věčné paměti.“
Redaktoři „Dziennika Poznaňského“ podali Osmaňkowské kytici, když opouštěla žalář. Zvláštní deputace polských žurnalistů pozdravila ji a žádala za svolení, aby fond na vydávání polských čítanek a školních knih, který jest právě zřízen, směl nésti její jméno.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1900: Proč zavřeli učitelku do vězení? Vyučovala děti v jejich rodném jazyce!“