Prosba k šlechetným lidumilům.
Blížící se zima a a ní spojené z nastuzení povstalé nemoci neb choroby nutí mne, bych k české veřejnosti jménem našich sirotků neb dětí od rodičů opuštěných s prosbou vroucí se obrátila.
V mor. útulně ženské na St. Brně na Měšťanské ul. v č. 23. vychováváme nyní již 20 děvčátek od 2—14 let. Bolí mne, když vzpomínám, jak mnohé dítě vyhýčkané hoví sobě v jemných poduškách, jak obklopeno je vším, co život jeho zpříjemnili, okrášliti dovede, mezitím, co my zápasíme, abychom našim dětem aspoň skývu chleba sehnaly.
Zvláště těch malých dětí je mi líto, když nemohu tělíčka jejich před zimou chrániti. Čím provinila se ta naše ubožátka, že již od útlého věku strádati musí?
Spolek náš netěší se dosud té přízni, již vším právem zasluhuje, doufám však pevně, že kdys přece odstraněna bude hráz různých předsudků, neboť dobrá věc sama sebou vítězí! Nechci býti dotěrnou a vynucovat na někom, co nerad dá, prosím jen, byste aspoň odpadkem blahobytu svého pamatovali na naše děti.
Dejte nám, čeho nepotřebujete! Staré kusy nábytku leckde po půdě se povalují a při stěhování jsou zbytečným břemenem.
Snad najde se v domácnostech vašich nadbytečná stará peřina neb obnošené šatstvo po vašich miláčcích, neb prosím, schraňujte nám peří slepičí a holubí, na které obyčejné nikdo nereflektuje.
Děvčátka naše si je sederou, a když pak tělíčka jejich pocítí příjemné teplo, pak zajisté vděčně vzpomínat budou těch, kdo na ně pamatovali, a vám bude vědomí šlechetného skutku odměnou.
Poznámka redakce Bejvávalo.cz
Pro jistotu upozorňujeme, že jde o text z roku 1902. Dnes tento útulek samozřejmě již dávno neexistuje a žádné dary pro sirotky a děti v nouzi nepotřebuje.
Pokud ale chcete pomoci dnešním dětem v nouzi, tak jistě i ve svém okolí najdete důvěryhodnou organizaci s podobným zaměřením. Za případné dary pro ní vám od nás náleží velký dík!
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1902: Pomozte zoufalým sirotkům a darujte jim nepotřebné oblečení, slepičí peří nebo nábytek“