Biskup Eduard Jan Brynych
Královéhradecký biskup Eduard Jan Brynych, jak včera námi telefonicky bylo oznámeno, zemřel včera o 3. hodině ranní na letním svém sídle v Chrasti.
Jím odchází klerikální straně muž vysokého významu a neobyčejných duševních vlastností. Známa byla jeho samostatnost v názorech i jednáních, píle a silná energie, která projevovala se již v dobách jeho kaplanování.
Veřejnost upozornil na sebe organisováním spolků křesťanských tovaryšů a později brožurkami svými, jež vydával pod názvem: „Slova pravdy“. Leč právě tyto knížečky způsobily propast mezi českým lidem a duchovním jeho pastýřem, jenž namnoze způsobem až vášnivým odsuzoval dobu husitskou, psal proti Žižkovi, Husovi, proti všemu, co českému srdci bylo drahým, a neušetřil ani ideální duši klecanského povídkáře, šlechetného Beneše Třebízského.
Na tuto neblahou činnost biskupovu odpověděl rázně český lid ve vlastní diecési. Na visitačních cestách nedostalo se biskupu Brynychovi oficielního uvítání, přijížděl do měst, jež nepostavila mu slavobrány, nezdobila domů svých praporci a nevítala ho svými zástupitelstvy.
Ba jako na vzdor jemu stavěla pomníky Husovi. Z doby té pocházejí Husovy pomníky ve Vojicích u Hořic, v Nové Pace a v Lomnici n/P. Biskup po těchto trpkých zkušenostech obrátil. Nepsal štvavých brožurek a věnoval se správě diecése i politice.
Známy jsou břitké jeho články, uveřejňované ve vlastním jeho orgánu „Obnově“. V nich dovedl se Brynych postaviti na stanovisko ostře protivládní a přímo vyčítal germanisační činnost litoměřického biskupa Frinda.
Tím ovšem valně liší se od našich klerikálů. Jak nízko stojí ve směru tom pod Brynychem olomoucký arcibiskup a celý brněnský štáb klerikální!
V celém jednání biskupa Brynycha znatelna byla jeho neohroženost vůči Vídni, v poslední zejména době i vlastenecký duch, což upříti mu nemůže ani největší jeho protivník.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1902: Smrt kontroverzního biskupa Eduarda Jana Brynycha“