Místo almužny práci!
Mnohdy prostředky velice skrovnými možno pomoci chudým lidem, jakž učinila jistá paní francouzská v Sedanu, paní Hervienová, a jejíž příklad vyvolal dalekosáhlou sociální akci.
Táž podporovala každoročně rodinu desítičlennou, ale bídy nebylo konce, neboť se spoléhali na almužnu a sami se nepřičinili. Jednou pravila dobroditelka otci rodiny, že to tak dále jiti nemůže, že ona je chce sice na příště podporovati, ale oni se musí též trochu o sebe starati i slíbila, že uloží pro né měsíčné 6 franků, ale jen s tou podmínkou, když otec rodiny polovici, totiž tři franky k tomu přidá.
Zprvu šlo to těžko — ale přece každý měsíc ušetřil tři franky. Za rok pravila pí. H., aby si najal nějakou zahradu a pracoval a vzdělával ji. Lidem oněm se však nechtělo pracovati, tedy předstírali, že není žádné podobné zahrady. I našla jim jich dobroditelka sama zahradu.
Zprvu pracovali s nechutí, ale když viděli za nějaký čas, že jim zahrada poskytuje mnohé k živobytí i mimo to utrží za zeleninu peníze, zalíbila se jim práce a stali se z nich pracovití a pořádní lidé. Když viděly jiné paní, jakého úspěchu docílila pí. Herrienová, tu následovaly jejího příkladu a najaly veliký kus půdy, kterou rozdělily v malé zahrady a daly je na zpracování jednotlivým rodinám. Na jednotlivou dobroditelku připadlo měsíčně asi 30 centimů a za to asi půl druha sta lidí bylo úplně zaopatřeno.
Novinami roznesla se zpráva o účinné akci dobročinných paní do širších kruhů a tu jistý kněz v Saint-Etienne podobnou akci podnikl v širších rozměrech a zachránil tak mnoho rodin, které by byly jinak zůstaly ztracenými, navykly jsouce štítiti se práce. A proto tento laciný a cenný způsob dobrodiní nemůže býti dosti doporučen.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1902: Výborně fungující způsob pomoci chudým rodinám v nouzi“