Rok 1903: Německá spravedlnost? Slované mají menší práva než domorodci v Africe

Němec, černoch, Slovan.

Podivná trojice a přece v jakési spojitosti.

Nedávno vydáno bylo v Berlině císařské rozhodnutí, jímž upraven způsob, jakým mají býti v německých koloniích afrických přikládána jména různým pojmům geografickým. Rozhodnutí to je dosti zajímavé, abychom podstatnou jeho část citovali doslovné.

Zní takto : »Domácí jména nechť jsou s největší péčí a pozorností zjištěna. Kde takováto jména neexistují, neb s bezpečností jich nelze konstatovati, tam má býti užíváno jmen, jež stanovili ti, kteří první do země či do kraje vnikli.

Kde vůbec jmen není a ukazuje se potřeba jich užívati, mají býti zvolena jména nová, však s náležitým ohledem na zeměpisnou povahu dotýčného předmětu. Libovolné měnění historických, dávno trvajících, obecně známých a vědou uznaných jmen se zakazuje.«

— Tak počínali si mají císařští úřadové němečtí v Kamerunu a vůbec v německých osadách zámořských. Tak chovali se mají v zabraných zemích, jež druhdy byly majetkem černochů.

A co nakazují titéž císařští úřadové dosud v zabraných zemích, jež dříve byly majetkem Slovanův? Pravý opak toho. Tam stará domácí slovanská jména mění se v docela jiná německá a s hříšnou bezohledností a brutálností rvou se staré památky ve jménech uložené a věky posvěcené a lid polský nutí se, aby vyměnil je za moderní jména německá a užívaje těchto jmen, tupil sama sebe.

Jména obecné známá, vědou uznaná se v Poznani, v Západním Prusku a ve Slezsku nahražují všelikými Wilhelmburgy, Anguslfeldy, Friedrichsflury atd. a na pobřeží Atlantického a Indického oceánu naproti tomu zůstali musí při jménech černých domorodcův.

Výmluvný to důkaz, že Němci nenávidí více Slovana, než černocha.