Pohřeb studujícího.
Z kaple hřbitova na Malvazinkách včera o 3. hodině odpoledne konal se pohřeb Františka Branného, žáka VII. třídy malostranské české reálky, který ukončil život svůj třemi střelami z revolveru.
Zoufalý jeho čin vzbudil nejživější účast s nešťastným mladíkem. Branný byl synem vdovy, která veškeru péči mu věnovala v naději, že mu opatří dobrou budoucnost. Otec studujícího byl brzdařem na dráze a v těžké této službě byl usmrcen na trati rozjetým vagonem.
Studující, dle souhlasných výpovědí kollegů, zastřelil se proto, že měl obavu před trestem. Měl nedorozumění s kvartánem, do něhož na chodbě strčil a ten poranil se na čele. Branný dověděl se, že má býti potrestán karcerem a obava před následky tohoto trestu vtiskla mu smrtonosnou zbraň do rukou.
K pohřbu jeho dostavili se žáci malostranské reálky s ředitelem tohoto ústavu panem Hozou, dále professoři a asi 200 posluchačů české vysoké školy technické, bývalých žáků malostranské reálky. Ředitel Hoza byl uvítán se zřejmou nevolí.
Po církevních obřadech a uložení studujícího k věčnému odpočinku do hrobu, odebral se ředitel ke kočáru, aby odjel domů. Dva posluchači techniky vstoupili mu u kočáru do cesty a tázali se ředitele, z jakých důvodů tak kruté studenta potrestal. Ředitel odvětil tazatelům, že záležitost se jich netýká, vstoupil do kočáru a odjel. Hlučné volání »Hanba!« rozléhalo se ze zástupu.
Ze hřbitova studující odebrali se na Malou stranu před reálku, kde několikráte provolali hanbu řediteli. Odtud studující šli na Jungmannovo náměstí v Praze a památce ředitele akademického gymnasia a velkého přítele studujících Josefa Jungmanna provolali slávu. Pak se v klidu studující rozešli.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1903: Přísný trest ředitele, který vedl k sebevraždě studenta“