Rok 1904: Poslanecký návrh, aby vládu nad armádou získal jediný člověk

Měl by mít císař právo zcela volně disponovati s armádou?

Návrh pana dra. Derschatty, aby totiž mohl císař disponovati s armádou úplně dle své vůle a neměl povinnosti ohlížet se při tom ani na jediného z ústavních činitelů, nýbrž aby všechna práva nejvyššího pána a velitele vojska plynula výhradně z jeho moci panovničí, nezpůsobil v kruzích německých velké radosti, třeba by se mu dával výklad, jakoby důležitá jazyková práva německého národa vložiti chtěl s plnou důvěrou v ruce německého panovníka, poněvadž jinak a zejmena nyní po prohlášení ministra války, nepokládají je za dosti bezpečná v rukou faktorů ostatních.

Je to také zcela zvláštním zjevem v životě politickém, aby strana »lidová« — jak se němečtí nacionálové zovou — zříkala se velevýznamného práva lidového, aby jím rozmnožila absolutní kompetenci panovníkovu.

Kdyby návrh ten udělal kníže A. Windischgraetz nebo pan Jaworski, nedivili bychom se ani dost málo, ale pan Derschatta, jenž stojí sice v čele strany vládě nejbližší, se přece jen divně vyjímá jako autor tohoto návrhu.

Porovnejme jen, co v pondělí prohlásil v Liberci pan Prade. »Co je nám do státu a do jeho interesů, ty nechť hájí koruna, my Němci zmoudřivše, nyní chrániti chceme a hájiti výhradně jen svou národnost a její zájmy !«

A týmž dechem, jako mluví jeden z vůdců strany, druhý činí návrh, aby lid v zájmu státu a jeho představitelů zřekl se všeho vlivu na mocnou a velikou instituci, jakou je vojsko. Zdá se nám, že páni také již nevědí, kudy kam, když takovými návrhy chtějí zachránili se za neproniknutelné tmy a z divokého chaosu, jejž poskytuje nyní politika rakouská, na pevnou půdu.