Rok 1905: Kočka, jediný skutečný pán domu

Kočka pravým pánem domu.

Kočka, milujíc jen své vlastní obyčeje, přilne spíše k domu, v němž se narodila, než k osobám, s nimiž žije.

Přestěhují-li se tyto, zůstane obyčejně u toho, kdo převezme byt, a ze zásady nedbá na Svatého Michala, ( = stěhování. V Miláně totiž je zvykem stěhovati se dne 29. září na den sv. Michala. Odtud milánské rčení: fa San Michée = stěhovati se. Pozn. vydavatele originálu.) leda poskytuje-li jí nový byt bohatší honbu myší. Je tudíž domovem v domě svém, totiž domě otcovském, jehož, celkem vzato, jest jediným a neobmezeným pánem.

Nežertuji nikterak. Komu jinému, myslíte, že náleží tento titul? Snad tomu, jenž dům koupil nebo zdědil?

Ten nešťastník platí daň a přirážky a pak ještě vedlejší daň, chce-li se zabezpečiti před požárem; dále musí slyšeti od nájemníků na sta předhůzek, hrozeb a neslušných nároků: aby pak nemusil patřiti na to, jak dům rychle hyne jako stárnoucí žena, musí býti stále za dobré se stavitelem, s řemeslníky, se zedníky a tesaři; jednou přijde o nájemné, podruhé musí vzíti útočiště k nejodpomějšímu násilí, aby je vymohl; občas pak, jen tak pro rozmanitost, dáti se strhnouti do zuřivé rozepře pro rušení držebnosti.

Vy spisovatelé a básníci jste přece jenom rozumní lidé, že vzdalujete se vždy těchto nepříjemností, neboť, dle mého skromného mínění, postačí polovice těchto svízelů, aby tak zvaný pán domu obdržel spíše jméno jeho nejponíženějšího služebníka; a mužové geniální nesmějí sloužiti nikomu než vlastnímu nadšení.

Máme snad nazvati pány domu nájemníky? Oh, ti ubožáci, kteří platí hrozné čtvrtletní daně za právo, že nemusí spáti uprostřed ulice! kteří na základě přísného domácího řádu nesmějí ani odejiti ani zůstati podle své vůle! kteří mohou se ukřičeti pro kamna, jež kouří, pro nepřiléhající okna, jimiž profukuje vítr, pro strop, jímž prosakuje voda, pro studni, z níž pumpuje se bahno, pro podlahu, z níž vystupují oblaka prachu, pro zdi, jež hemží se štěnicemi, a kterým nedostane se odpomoci!

Uznejte jen tuto velikou pravdu, že jediným a pravým pánem domu je kočka: už z toho důvodu, že ona samojediná může ho používati a jej obývati ve všech koutech, od studovny až po špižírnu, od sklepa až po střechu, od kůlny až po senník, od bednění pod schody až po širou zahradu, kde šplhá na stromy, prolézá révovím, prochází se po zídkách.

Chodí na všechna místa člověku nepřístupná: na holubník, na okap u střechy, na vršek komínu, vylézá po zpola ohozené, zoubkované zdi, má-li tam jen tolik místa, aby své čtyři tlapky směstnala; a když ji tak vidíte škrábati, uvelebiti, schouliti se na nějakém nepohodlném, těžko dosažitelném, nebezpečném místě a vznikne ve vás touha zvěděti, proč leze právě tam, pamatujte si, že tam jde z toho jediného důvodu, že má právo jíti tam a že chce užívati svého domu se vším všudy.