Zajímavý výklad zákona tiskového.
Pražský knihkupec pan T. byl c. k. státním návladnictvím žalován pro přečin dle § 24. tisk. zák., poněvadž ve výkladní skříni jeho knihkupectví vyložen byl spis »Francois Josef Intime«, kterýžto spis byl nálezem c. k. zemského soudu vídeňského v Rakousku zakázán.
C. k. zemský soud v Praze uznal také knihkupce vinným zmíněným přečinem a odsoudil jej ku pokutě 30 K z toho důvodu, že vyložení tiskopisů ve skříni dlužno dle § 6. zákona o tisku pokládati za rozšiřování, a že obžalovaný, který knihkupectví osobně provozuje a nemá zvláštní osoby, k tomu zřízené, aby výhradně výklad tiskopisů do skříně obstarávala, jest po zákonu za toto rozšiřování zodpovědným.
Na rozsudek tento podal knihkupec zmateční stížnost k nejvyššímu kasačnímu dvoru ve Vídni, který o této stížnosti ustanovil líčení na den 1. prosince t. r.
Při líčení tom dokazoval zástupce obžalovaného dr. Josef Herold, že k rozšiřování tiskopisů jest potřebí úmyslné činnosti, kteréž se dopustil každý, kdo výrobek tiskový učiní většímu počtu osob přístupným.
Takovéto činnosti však u obžalovaného nebylo, poněvadž pan T., třeba osobně vede své knihkupectví, nevěděl o tom, že kniha, o kterou se jedná, byla knihkupectví jeho pařížským nakladatelem z Paříže odeslána a ve výkladní skříni v Praze vyložena, a tudíž nemohl tuto úmyslnou činnost, jaké jest nezbytně potřebí k subjektivní vině, ani vyvinouti.
Zástupce generální prokuratury dr. z Herrenritrů žádal za potvrzení rozsudku, poněvadž okolnost ta, že obžalovaný o knize nevěděl, jest nerozhodnou, ježto knihkupec jako takový, řídi a provádí veškerou tuto svou činnost živnostenskou prostřednictvím svého personálu, a tedy již v této činnosti úmyslné konání jest zahrnuto.
Naproti tomu poukázal obhájce dr. Josef Herold k tomu, že o takové zodpovědnosti ani zákon tiskový, ani živnostenský ničeho nemluví, a že tiskový delikt rozšiřovaní nedovoleného spisu může spáchali jen ten, který k tomu cíli nějaké konání předsevzal, což v tomto případě jest vyloučeno.
Kasační soud za předsednictví dvorního rady Berga, úplně vyhověl zmateční stížnosti, rozsudek c. k. zemského soudu v Praze zrušil a obžalovaného zprostil obžaloby, připojiv se ve svých důvodech úplně k názoru obhájcem zastávanému.
Rozsudek tento jest tím důležitější, poněvadž posavadní praxe činila knihkupce z podobných přestupků proti tiskovému zákonu ex lege zodpovědným.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1906: Cenzurou zakázaná kniha o císaři ve výloze knihkupectví. Rozhodnout musel až soud“