Rok 1907: Veselé i moudré rozsudky soudců, řešící žaloby mezi manžely

Manželé.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Obtíže manželství.

V severní Americe, kde rychlý sňatek a rychlý rozvod staly se národní kalamitou, zajímavy jsou také manželské soudy a vzájemné stížnosti manželů.

— Choť stýskala si soudci, že manžel její jí neustále líbá, což ji obtěžuje, jelikož hubičky nemá ráda. »Chápu něžnou lásku vašeho chotě.« pravil soudce galantně »a uznávám, že jest třeba v zájmu manželského míru. aby manžel své láskání omezil. Souhlasíte-li, dohodněte se o 30 políbeních denně.« »Jest to ještě mnoho, ale přijímám.« odpověděla choť, manžela však soudce na svolení se neptal.

— »Žaluji na svou manželku, v jejímž obchodě jako pokladník jsem zaměstnán, že mi dává malý peníz na útratu - chtěl bych více.« »Budeš-li chtíti více, propustím tě z obchodu a dosadím na tvé místo cizího,« pohrozila manželka svému choti. »Nemáte práva ve svém odvislém postavení žádati přes umluvenou mzdu,« rozhodl soudce.

— »Můj manžel jest nevěrec, nechce mne v neděli doprovázet do kostela.« stěžovala si manželka americkému soudci. »Aby kostel s vámi navštěvoval, nemohu mu naříditi; stát nemá vliv na církev; vynucená návštěva kostelní jest urážkou boží a hříchem, a proto nemohu vynésti rozsudek.«

— »Má žena kouří z dýmky, já jsem nekuřákem.« žaloval manžel. »V zájmu manželského míru ukládám vám, paní, abyste se zřekla kouření; dýmka nenáleží zpravidla k ženským obyčejům.«

— »Můj manžel nechodí přesně domů, toulá se mi po nocích, někdy přichází až k ránu.« stěžovala si manželka. Soudce vyptav se, zda manžel jest oddán lihovinám a nevede-li lehkomyslný život, pro pozdní návraty vinníka jen napomenul, odůvodniv výrok svůj tím, že i nejpořádnější manžel někdy se zdrží a že někdy i manželky samy své spořádané muže posílají do hostinců.