Milion za toiletu ročně!
Julie Morosinová v Nov. Yorku prohlásila, že vydá ročně 200.000 dolarů na šaty, což Rosu Pastor Stokesovou pohnulo k tomu, aby o oné osůbce vyslovila své mínění.
Označila tuto dcerku milionáře-bankéře jako duševní chudinku a vyčetla jí, že rozhazuje celé jmění, kdežto tisíce jejich bližních hynou hladem.
Někdejší doutníkářská dělnice, nyní žena milionáře J. G. Phellps Stokesa, praví: »Lidé druhu Miss Morosini nikdy nepřemýšlejí, co něco stojí. Ženy třídy dělnické musí však o tom stále přemýšleti, a jednou budeme to musit činit všichni.
Možná, že nám to pak přijde draze, nepočnou-li ženy, které utrácejí ohromná bohatství, k jichž vydělání ničím nepřispěly, časně a brzo uznávati, jaké ohromné nespravedlnosti se dopouštějí v našich hospodářských a sociálních poměrech.
Bylo by snad záhodno, aby Miss Morosini, a ženy stejné třídy s ní. uvažovaly o dojmech, jaké vyvolává její veřejná chvástavost u žen, které vyrábějí to její bohatství, které ona tak marnotratně vydává, a jaký toho jednoho dne bude následek.
Ženy tak výstředně marnotratné nejsou a nezasluhují toho, aby byly šťastny. Ženy, nemající více šatů než co třeba, aby slušně mohly vystupovati, nejsou a nemohou také býti šťastny. Není jediné věci, kterou ženy boháčů nosí nebo mají, jež by nebyly vyrobeny prací, a práce musí strádati v chudobě.
Proč ženy, hýřící z potu žen jiných, nepřemýšlejí o nespravedlnosti svého postavení?«
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1907: Výzva manželky milionáře jiným bohatým ženám“