Rok 1908: Kolik zlata je možné vytěžit ve zlatonosné řece Otavě?

Rýžování zlata.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Zlato v řece Otavě

O zlatonosnosti Otavy pojednává dr. A. Krejčí v rozpravách české akademie.

Ze zajímavého líčení jeho pokusů vyjímáme následující úryvek; sám o sobě píše: V roku 1903 vyrýžoval 600 kg. štěrku blíže Písku a obdržel 170 zlatých plíšků ve váze 3.3 mg., což dává 11 mg. na 1 m³ = 20 q.

Pak na to obdržev od sl. české akademie a pana dra. Josefa Hlávky podporu, vykonal větší zkoušku se 350 q štěrku, jenž za sucha vážen by dal 275 q. V tomto nalezeno 16.905 lupénků zlata v uhrnné váze 0.658 g.; později cestou chemickou (lučavkou král.) ještě se dokázali dalo 50 mg. zlata. tedy celkem 0.708 q. z čehož plyne 51 mg. zlata na 1 m³ štěrku.

Poněvadž oba pokusy se vztahovaly celkem na tutéž krajinu, podnikl podepsaný o letošních prázdninách podporou české akademie a sl. spolku Svatobora více zkoušek na Otavě, na trati Sušice—Písek a sice Otava sama zkoušena byla na 11 místech a mimo to 13 jejích přítoků rovněž zkouškám podrobeno.

Zde ovšem podávají se výsledky jen přímo na Otavě získané, avšak budiž konstatováno, že také přítoky její zlato chovají. Otavě je dodávajíce. Průměrná zlatonosnost Otavy činí tedy 17 mg. na 1 m³ čili 58.800 m³ štěrku musilo by se zpracovati, abychom dostali 1 kg. zlata.

Na všech zkoušených místech jak v řece tak v přítocích nalézají se tytéž zlato provázející minerály, jež nejhlavnější zlato provázející minerály, jež nejhlavnější jsou: černý magnetit, železo titanové a nigrin, žlutý monazit, čirý zirkon, červený granát, červenavě fialový rubín, zelený, čirý, fialový až modrý spinell a bledé modrý cyanit. Spinell počíná se hojněji vyskytovati teprve od Rábí, pocházíť z vápenců tamních; cvanit velmi spoře objevuje se od vyústění Volynky a v této, za to však velmi hojně jej přináší Otavě Blaníce.

Pokud zlata se týče, tedy můžeme v celku říci, že váhy jeho jednotlivých plíšků proti toku Otavy přibývá, ačkoliv žádná pravidelnost v tom nepanuje. Vysvětluje se to tím, že plíšky, čím dále jsou v štěrku unášeny a postrkovány, tím více se otírají a drtí. Nejbohatším jest kraj zátavský a pak kraj mezi Střelou u Strakonic a osadou Zátavím.

Menší obsah zlata ve štěrku otavském od Sušice ke Střele vysvětluje se prudkým tokem řeky, takže tato lehčí plíšky dále unáší a jen těžší ukládá, mimo to. čím doleji po toku, tím více jest přítoků a všechny zlaté lupénky do řeky vnášejí.

Zlato nejvíce se nalézá ve štěrku určité velikosti, jež se rovná asi velikosti slepičího vejce až lidské pěsti. Ve štěrcích hrubších, jaké jsou u Sušice i u Horažďovic, jen málo plíšků se zadrží, ve štěrku drobném jen jemné zlato se nalézá a v drobném naplaveném písku zlata není. Poněvadž rýžování zlata za nejpříznivějších podmínek se vyplácí při 200 mg. v 1 m³ štěrku jako při nejnižší mezi: tedy musíme uznati, že Otava průměrné jest chuda a její nejbohatší kraj musil by míti pětkráte více zlata, aby se rýžování vyplácelo.

Počítáme-li však velké ztráty, jež při rýžování, vykonaném celkem primitivním způsobem. jistě 100% obnášely: obdrželi bychom jako největší zlatonosnost 100 mg. zlata na 1 m³ štěrku, tedy o polovinu menší, než připouští nejnižší mez výnosnosti.