Rok 1908: Překvapivá historie spropitného a dýško v časech monarchie

Zpropitné jindy a nyní.

Blížící se doba krásných dnů dojímá nejen srdce, nýbrž i tobolky, neboť se potom na nich žádá velice mnoho.

Horko působí žízeň a proto se musí rozdati tím více zpropitného, čím žhavěji shlíží na zemi Foibos Apollon.

Z které doby již se datuje zpropitné, líčí článek v »Journal des Débats«. Dle něho jest starověké otrokářství vinno tímto zlem, jež nám dnes přerůstá přes hlavu.

Prvním zpropitným, jež dal pán svému otrokovi, byla žena. Není však jasné, zda to bylo z velikomyslnosti nebo škodolibosti. Otroci, kteří pracovali na polích, dostávali víno, plodiny nebo jehně. Domácí otrok dostával několik drachem nebo obolů. Mnohdy k tomu přidal pán i několik ran holí.

Ve Francii se zpropitnému říkalo zkrátka »le vin«. Odměna, která byla slíbena za ztracenou věc, jmenovala se ještě v 17. a 18. století »le vin du valet«. Ve Francii vysílaly hotely své služky naproti cizincům, jež je políbily. Za to ovšem žádaly služky při hostově odjezdu zpropitné. V roku 1680 stála jízda poštou za dvě hodiny (t j. 8 km.) 15 soldů a 5 zpropitného.

Roku 1721 dostal voják, který se dal odvésti, odměnu 30 livrů a vedle toho zpropitné, které se řídilo výškou muže. Pro výši 5 stop a 4 coulů bylo zpropitné na př. pevně stanoveno na 25 livrů. V Německu za renaisance dávalo se malé zpropitné na »na víno«, nýbrž »na vodu«. Každou sobotu totiž dostávali dělníci vedle mzdy několik halířů — na lázeň.

Nyní je zpropitné již definitivním zařízením ve všech zemích a tvoří u lidi, kteří jsou nuceni mnoho cestovat a stravovat se v hostincích, velmi značnou položku v ročním rozpočtu.

V Rakousku jsou poměry ještě dosti mírné, neboť zde je zvykem, i v lepších restauracích dávati zpropitné v mědi. Ovšem není dalekou doba, kdy i u nás, tak jak tomu je na př. v Německu a jinde, bude nejmenším obnosem, který zajistí hostům trvale pečlivou a pozornou obsluhu, mince niklová.

Nedávno pokusil se kterýs mládenec vypočísti, kolik utratí průměrný svobodný občan ročně na zpropitném.

Dochází k tomu, že nejpočetnější tři kategorie mládenců s příjmem 1080 kor., 2400 kor. a 3000 kor. vydávají na zpropitné ročně průměrně 55 kor., 89 kor. a 142 kor., dle toho, zda navštěvuji hostince obyčejné, lepši a konečně restaurace.

Ve větších městech jsou ovšem dotyčné položky větší o 20 až 30 proc. Dle toho vydávají mládenci na zpropitné 4 až 6 proc. svých příjmů.