Rok 1908: Rekordní let, při které letadlo zvládlo uletět vzdálenost 10 kilometrů!

Deset kilometrů ve vzduchu.

Odvykli jsme si žasnout nad novými oblevy a vynálezy a přijímáme klidné všechny zvěsti o nich. Za nedlouho je řadíme k ostatním dávným vymoženostem a záhy si na ně zvykáme, když se stanou složkou moderního života.

Tak tomu je také s letadly, která v dohledné době už budou hráli v dopravnictví důležitou roli. A přece to bylo teprve 23. října 1906, kdy opustil první létací stroj s člověkem pevnou půdu a vznesl se, puzen silou stroje, do vzduchu. Byl to Santos-Dumontův aëroplan. jenž uletěl tehdy — jak směšná to dnes vzdálenost — 25 metrů volně ve vzduchu.

Nedávno pak docílil Farman dalšího úspěchu, uraziv volně ve vzduchu 2000 m. a nyní dochází z Paříže zpráva, že Delagrange uletěl se svým strojem skorem 10 km. Při tom se ovšem dotkl dvakrát země, avšak jen zcela náhodou a vzdálenost, kterou urazil volně ve vzduchu, předči značně úspěch Farmanův.

Z Paříže, 12. dubna. (Zvl. tel.)
V sobotu dopoledne konal na cvičišti u Issy Delagrange pokusy se svým letadlem, nedocílil však nižádných úspěchů. Odpoledne v pokusech pokračoval a podařilo se mu uskutečnili let na skorem 10.000 m. v době 9 minut 15 vteřin.

Delagrange se zvedl se svým aëroplanem po krátkém rozběhu, když dal stroji počáteční rychlost asi 60 km. za hodinu (asi 17 m. za vteřinu). Stroj zvedl se do výše asi 6 m. Víc než šestkrát oběhl stroj vytýčenou dráhu. Při tom se dotkl zadními koly dvakrát lehce země, pročež byla oficielně zaznamenána jen poslední část letu-totiž vzdálenost 3925 m. za 6½ min.

Delagrange, jenž je slabší konstrukce tělesné, byl úplně vyčerpán, když se opět snesl k zemi, neboť obsluha kolmého kormidla vyžadovala veliké námahy. Proti radám jiných odborníků držel se Delagrange ve skrovné výši, takže musil neustále stroj ve směru svislém říditi.

Farmanův rekord byl překonán o 1921 metrů. Farman přijal tento výsledek s naprostým klidem a prohlásil, že během týdne Delagrangea předstihne.