Rok 1908: Telefon - společná vášeň papeže, dalajlámy a indických knížat

Rozvoj telefonu.

Vítězný pochod telefonu jest nezadržitelný.

Nejvíce ze všech exotických vládců užívá telefonu habešský císař Menelík. Jde každého jitra k svému aparátu, který jej spojuje s guvernéry v provinciích, a vyslechne jejich zprávu o činnosti minulého dne.

— Indická knížata, poddaná britské moci a odkojená anglickou kulturou, mají ve svých palácích téměř celé telefonní centrály, které jednotlivé pokoje, sály, hospodářské budovy, stáje atd. spolu spojují.

— Zemřelý perský šach byl v theorii velkým přítelem dalekomluvu, ale v praxi učinil pro zavedení telefonu ve své zemi velice málo. Telefonní sít v Teheranu se před časem omezovala na spojení mezi šachovými pokoji a harémem.

— Že jest v Evropě země měřící 169.300 čtv. kilometrů, která telefonu vůbec nemá, jest málo potěšitelné. Jde tu, jak lze poznati, o Turecko. Abdul Hamid II. se dosud vzpíral zavedení telefonu z politických důvodů, protože by jím, jak on a jeho rádcové myslili, bylo usnadněno organisování povstání a revolucí.

— Dvě církevní knížata jsou ještě, jejichž telefon zasluhuje povšimnutí: Pius X., který má suverenní právo nad poštou a telegrafem ve Vatikánů, má vlastní vedení telefonní ze své ložnice do sakristie chrámu svatého Petra a do kanceláře svého státního sekretáře Merrya de Val.

— Jeho kolega v povolání, buddhistický papež Dalai-Lama, jehož residence, podobající se orlímu hnízdu, leží na výšinách Thibetu, jest spojen telefonem s hlídači městské brány v Lhasse, kteří mu ihned oznámí, blíží-li se k svatému trůnu Buddhovu někdo nepovolaný.