Nebezpečí cholery opět straší západní Evropu.
I tentokrát, jako vždy, pronikají první případy ze zamořených krajin po drahách, řekách a mořích.
Cholera se nešíří vzduchem, a protože známe mikroba, který choleru způsobuje, dovedeme choleře dost vydatně čeliti. Stačí připomenouti, že v době veliké epidemie cholerové v Hamburku se cholera při ohromném styku Hamburku se světem vlastně ani nerozšířila.
Dosavadní veřejná opatření proti choleře jsou dobře vymyšlena a provádějí se ve středoevropských státech, zvláště u nás a v Německu, svědomitě. Jsou-li nějaké závady a stanou-li se nehody, bývají zaviněny skoro vždy nekontrolovatelnou osobní nedbalostí neb i nesvědomitostí.
Proto se musí tažení proti choleře zkoncentrovati na osobní boj jednotlivců v pevné důvěře, že veřejné zdravotnictví svému úkolu dostojí jako dosud vždycky.
— Člověk se nakazí cholerou jen tehdy, dostanou-li se mu vibriony cholery do žaludku, a má-li žaludek trochu porušen. Zdravý žaludek stráví i choleru, ač nepřijde-li do žaludku náhodou tuze moc nákazy.
Hlavně tu působí zhoubně na cholerové vibriony kyselina solná, a tu třeba věděti, že se vylučování této kyseliny v žaludku a její činnost travná porušuje nemírným jídlem a pitím vůbec, požitkem špatně stravných jídel a těžko stravných kombinací (okurky a pivo jsou proslulým příkladem), pitím většího množství lihovin a snad i velikým strachem a úzkostí, přebýváním v nevětraném vzduchu, nepořádným životem.
A s druhé strany nákazu člověk sebere na předmětech, které byly potřísněny cholerovou stolicí. Dech, sliny, moč nemocného nejsou nakažlivy, jen stolice, které jsou tím nebezpečnější, že mohou býti téměř bezbarvé. S potřísněným prádlem, šatem, nábytkem, nářadím dostanou se vibriony přes hory a doly.
Ve hnoji a hnojůvce žijí několik měsíců a dostanou se snadno na zeleniny, salát, řetkvičky. V prádle vlhkém zůstávají ¾ roku jedovaty. Udrží se přes týden v pitné vodě, s níž se pak rozšiřují, působíce epidemii, ale mnohem déle v užitkové vodě.
Na zemi, zvláště na vlhké, se jim dobře daří, a mohou se přenést na nohách dobytčat, slepic (na př. se železničních kolejí) do dvorů a stavení.
Kultura vibrionů nezahynula při pokusech, ani když mrzlo 57 dní při —16° C, a když byla čtyřicetkrát zamrzla a rozmrzla. Z půdy, z hnoje mohou přenést nákazu na nožičkách mouchy do špižíren a do kuchyní na chléb, do mléka, na ovoce.
— Pravidla hygienická si každý může domysliti: v době nebezpečí cholerového povedeme šosácky pravidelný život, budeme střídmí v jídle, v pití i v kouření, nebudeme jisti rukama neumytýma, nepožijeme neloupaného ovoce, nemytých hroznů a švestek, nevařené zeleniny, mléka, vody, laciných sodovek, laciných vín; uchráníme doma všecky potraviny od much síťkami.
Nedovolíme, aby někdo před našima očima ohmatával pečivo v kavárně, u pekaře. Při podezřelém onemocnění schováme jednu stolici pro lékaře, kterého zavoláme raději dřív než později.
— Prozatím není nebezpečí, že by se cholera dostala k nám do Čech.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1910: Důvody šíření epidemie? Nedodržování opatření a špatná hygiena“