Státní šetření v Německu.
Německá říšská vláda překvapila veřejnost u příležitosti předložení rozpočtu říšského na r. 1911 škrtnutím 100,000.000 marek, rovným dílem z řádného i mimořádného rozpočtu na vydání státní, čímž umožnila, že pouze na krytí mimořádného rozpočtu bude jí učinili půjčku v obnosu asi 100,000.000 mk.
Tisk vítá, že škrtnutím 100,000.000 marek vyhovuje se všeobecnému přání, aby vydání a příjmy byly uvedeny do rovnováhy a aby stát v dělání dluhů si ukládal největší reservu už s ohledem na peněžní trh, neboť stále se opakující půjčky stlačovaly kursy státních rent a nevnadily kapitalisty k jich kupování.
Škrtání výdajů postihlo prý veškeré resorty státní správy, i tedy rozpočet vojenský a námořní. V tomto smyslu vyslovují se zejména listy více nebo méně konservativní a vládě blízké. Při výbojné politice německé a tradicionálním spoléhání „na železo a olovo“ je přirozeno, že „národní obrana“ vyžaduje z rozpočtených vydání nejvíce a že škrty v rozpočtu, jež konservativní tisk tak nadchly, co nejméně se dotýkají potřeb militaristických.
Tisk pokrokovější vytýká rozpočtu, že právě tak, jako loni a předloni, pokračuje v praktikování zásady, že v řádném vydání z důvodů šetření nezřizují se nová místa úřadnická, nové stavby se nepodnikají a vůbec se podtíná životní nerv státní podnikavosti, což nezůstane bez škodlivého vlivu na rozmanitá odvětví společenského života.
Dokonce se ozývají i takoví kritikové rozpočtových škrtů, kteří tvrdí, že seškrtání výdajů o 100,000.000 marek je vlastně nejlehčí věc na světě, když jednotlivé resorty vládní sestavují rozpočet s takovým přepychem, že pak s lehkým srdcem se může slevit hned celých 100,000.000 marek!
Možná dost, že vychvalované škrtání v rozpočtu a uvádění příjmů a vydání státních do rovnováhy objevilo by se ve světle zcela jiném, kdyby bylo možno stanovit pevně sumu seškrtaných položek potřeby na záležitosti kulturně a sociálně užitečné.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1910: Úspory ve státním rozpočtu, nebo jen divadlo pro opozici?“