Rok 1911: Naše zem má velký problém s migrací, stále více Čechů se stěhuje do USA!

Sčítání lidu

Výsledky posledního sčítání lidu jsou pro Rakousko velice málo radostné a illustrují nejlépe nedostatečnost naší politiky hospodářské a sociální, za níž rapidně vzrůstá vystěhování a upadá beztak malý vzrůst obyvatelstva říše.

Uvádíme zde několik číslic ze zajímavého článku dra Živanského ve Finančních Listech, jež v tom ohledu jsou zvláště velice výmluvné. Přírost obyvatelstva v Rakousku obnášel dle nich v období 1890—1900 9.44%, v letech 1900 až 1910 již jen 9.24% (v Německu 14 a 15½%!), poklesl tudíž o 0.2%. Pokles ten zavinilo vystěhování.

Přírost přirozený totiž v posledním desítiletí stoupnul z 11.11% na 11.78%. Vystěhováním však ztratili jsme v letech 1890—1900 1.67% obyvatelstva, v desítiletí 1900—1910 2.54%, jež nutno od přirozeného přírostu odečísti, načež obdržíme výše jmenovanou číslici přírostu ve výši 9.24%.

Stoupnutí přirozeného přírostu z 11.11% na 11.78% nebylo však vyvoláno vzrůstem plodnosti, nýbrž poklesem úmrtnosti, což ovšem je zjev v moderních státech již všeobecně platný.

Obnášel totiž počet živě narozených v letech 1890—1900 37.17%, v desítiletí minulém jen 34.72%, za to však klesl počet úmrtí z 26.56% na 23.45%.

Zajímavo je seznati, že nad říšským průměrem přírostu (9.24%) stojí v českých zemích jen Slezsko (11.2% proti 11.3% v letech 1890—1900), z ostatních pak: Terst s obv., Istrie, Dolní Rakousy, Vorarlberk, Gorice-Gradiška, Salcburk, Tyroly, Halič a Bukovina.

Pod průměrem stojí: Čechy (7.2% proti 8.1% v desítiletí 1890—1900), Morava (7.5% proti 7.1%) a dále Dalmacie, Korutany, Štýrsko, Horní Rakousy a Kraňsko.

Bilance sčítání lidu není tudíž pro živel slovanský a zvláště pro nás Čechy u porovnáni s Němci nikterak příznivou.