Rok 1911: Proč policie v Rusku vyslýchala mluvícího psa?

Psi u koryta.
Autor: John Charles Dollman
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Nebezpečný pes.

Známý německý »mluvící pes« Don vystupuje nyní v Petrohradě. Jest tam svým cvičitelem z okolí Hamburku předváděn v cirkusu a »mluví«.

Má při tom velikou výhodu, že se to děje před obecenstvem cizím, které německy neumí. Pes totiž mluví jen německy a jeho průvodčí vyštěknuté slabiky překládá obecenstvu do ruštiny. Přeložiti může co chce.

Ti z Petrohraďanů, kteří náhodou rozumějí trochu německy, tvrdí ovšem, že pes mluví »znamenitě«. Tím způsobem Rusové nabývají pojmu o libozvučnosti jazyka německého. Možná, že se jim teď bude zdáti, že i jejich vlastní hafánkové mají zvláštní nadání pro němčinu.

Bezmála však byli by v Petrohradě přišli o tuto svou radost. Ruské policii zdál se Don býti nějak podezřelý. Proti tomu, že mluví, nebylo konečně nic k namítání.

Ale šlo o to, co mluví. Aby to naposled nebylo něco státu nebezpečného!

Nezbylo než předvolali Dona na komisařství, kamž se zároveň dostavil přísežný znalec jazyka německého. Don musel štěkat — pardon! — mluvit a přísežný znalec překládal jeho slova do ruštiny.

Teprve když se zjistilo, že pes opravdu nerozpráví nežli o hladu, koláčích a odpočinku a když též impresario se zapřísáhl, že jeho svěřenec jiného neumí, udělila jim censura rozhřešení.