Rok 1912: Armádou placená dovolená pro koně

Koně v Rakousku.

Rakousko zakázalo, jak známo, vývoz koní. Loňského noku bylo z Rakouska vyveženo 41.568 koní, což činí asi čtrnáctý díl počtu koní vhodných pro vojenskou službu.

Téměř polovice z nich byla dodána do Italie. Značný počet byl též vyvezen do Německa, Rumunska a Turecka. Dnešní stav koní mocnářství je odhadován na 4,400.000 kusů; dle posledního sčítání z r. 1910 bylo v Rakousku 1.800.000 koní, v Uhrách asi 2,300.000 a na Bosnu a Hercegovinu připadlo 300.000 koní.

Z tohoto celkového stavu je přibližně jedna sedmina schopna sloužiti vojenským účelům. Počet vojenských koní, které naše vojenská moc udržuje v míru, páčí se na 61.000 koní jízdních a 7300 koní tažných, čítaje v to i soumary.

Ježto však těchto koní nelze vždy zužitkovati, stvořena byla instituce tak zv. »koní na dovolené«.

Část dobře vycvičených armádních koní předává se soukromníkům k používání. I uživatelé musí se však zavázati, že budou koně chovati v bezvadném stavu, dodají je každoročně k vojenskému výcviku a ku prohlídce.

V případě mobilisace jsou povinni odvésti je do 24 hodin k příslušnému pluku. Značná část těchto koní doplňuje se v míru nakupováním plnoletých zvířat.

Nákup obstarávají z největší části asetní komise, také však jednotlivé pluky nakupují koně v oboru vlastní působnosti. Úhrnná spotřeba páčí se ročně na 14.000 koní. Z těch asi 20 proc. kupuje se jako hříbata a vychovává ve zvláštních dvorech.

Správa koní u vojska přísluší generálníma remontnímu inspektoru, a zeměbrany příslušnému inspektora zeměbranické jízdy. V případě mobilizace musí býtí v nejkratší době opatřeno 190.000 koní. Zákonem o odvodu koní vázán je každý jejich majitel, aby koně k vojenské službě způsobilá, dodal za přiměřenou odměnu státu.