Jak se před sto lety bránili krejčí proti konkurenci švadlen.
V bavorském městě Kemptenu před sto lety byl veliký boj mezi krejčovskými mistry a švadlenami.
Cech krejčí si stěžoval, že švadleny neoprávněně konají krejčovskou práci a žádali policii o zakročení. Policie zavedla vyšetřování a zjistila, že skutečně 52 švadlen zabývá se neoprávněně krejčovskou prací. Krejčí prý tím velice trpěli na svých existencích a proto učinili na policii krátký proces.
Vydal velice přísné nařízení, kterým se zakazovalo švadlenám, prováděti krejčovskou práci jednou pro vždy a »na věčné časy«. Kdyby někdo přistihl švadlenu, že místo bílého prádla šije šaty, bude švadlena potrestána pokutou nebo vězením.
Stane-li se tak po druhé, budou jí ony šaty zabaveny a zároveň se rozhodne, má-li švadlena možnost živiti se jinak, než šitím, aby si vyhledala jiné zaměstnání a šití se jí zakáže.
Ale policejní komisař se obul také do mistrů krejčovských. Když nařídit, co se má díti proti švadlenám, prohlásil ve svém výnosu, že při vyšetřování záležitosti shledal kus viny i na mistrech, kteří svými přehnanými cenami lidi k tomu vedou, aby vyhledávali levnější práci švadlen.
Proto napomínal krejčovské mistry, aby nepožadovali přehnanou odměnu za svou práci. Kdo bude usvědčen, že žádal za svou práci nepřiměřenou cenu, bude potrestán a stane-li se tak opětně, bude takový krejčí veřejnosti oznámen a zároveň mu budou předepsány taxy, za jaké musí pracovat.
Také pro zákazníky byla vydána přísná ustanovení. Bylo nařízeno, že žádný nesmí dávati švadlenám práci, která patří krejčímu. Kdo to učiní, bude nucen zaplatiti celou obvyklou mzdu za práci, kterou si u švadleny objednal. do pokladny krejčovského cechu.
Přistihnou-li ho úřady podruhé, budou mu zabaveny šaty, které si takto objednal. Konečně byla také zostřena ustanovení, platná pro povolování ku živnosti švadlen. Bylo ustanoveno mezi jiným, aby osoba, která chce být švadlenou, dle možnosti byla přidělena k práci pro služebné, jen tehdy, nemůže-li takovou práci vykonávati, budiž jí povolení dáno.
Dle některých vět nařízení policejního lze souditi, že se tenkráte na ženy, které se živily šitím prádla, pohlíželo jako na osoby pochybné mravní kvality, skoro jako na lehká děvčata. Není ostatně vyloučeno. že poměry švadlen byly již tehdy takové, že mnohdy sebe pilnější prací si nevydělaly na živobytí a byly nuceny se prostituovat, aby nezemřely hladem.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1912: Tvrdý konkurenční boj mezi krejčími a švadlenami“