Domácí dceruška.
Domácí dceruška má představovati poetickou část domácnosti a ideální nádech, spočívající na mládí jako pel na květině nebo duha barev na motýlím křídle, má snažiti se zachovati za každou cenu a co nejdéle.
Ruské přísloví praví: „Mladá dívka — slunéčko v domě“. A jako slunce nejen svítí, ale také zahřívá, má i domácí dceruška býti nejen spanilým zjevem domácnosti, ale také pomocnicí, podporou a těšitelkou, která béře podíl na starostech rodiny.
Nejsou-li rodiče v přebytku, musí spolupomáhati, šetřiti, pracovati, musí si lecčehos odepříti, a to ne mrzutě, ale lehce a s úsměvem, což není tak nesmírně těžkým, jak se zdá, zejména uvážíme-li, že nemožnost splniti naše přání maminku a tatínka více rmoutí, než jich dcerušku.
— A což teprve, dovedeme-li leccos si odepříti a z vlastního popudu říci: „Toho nemusím míti“, „Ve starých šatech to také ještě půjde“ a podobně, a pozorujeme blažený úsměv maminčin a cítíme její polibek, kterým nám říci chce: „Tys přec jen má hodná dceruška“, tu odepření, které jsme si uložili, promění se v hlubokou, čistou radost. Jest to radost, kterou dobře splněná povinnost vždy mívá v zápětí.
Každý umělecký výkon, ať tónem, slovem, dlátem či štětcem, nebo na prknech, které znamenají svět, vyžadoval a vyžaduje předcházející námahu a práci, tak i domácí dceruška, chce-li býti oním milým a vábivým zjevem v domácnosti, musí ho vypracovati plněním jistých povinností, a tyto jsou:
1. POVINNOSTI DOMÁCÍ DCERUŠKY VŮČI SOBĚ SAMÉ:
a) Zevnějšek tvůj buď vždy čistý a spořádaný.
b) Šat tvůj buď jednodnoduchý, ale vkusný.
c) Vlas rozcuchaný (a v polévce) ještě žádný básník neopěvoval. d) Netrp nedbalostí na svém oděvu (rozpáraný šev, ostřápení, bez knoflíků a pod.).
e) Drž tělo rovně, ač ne dřevěně a strojeně.
f) Věnuj svému zevnějšku pozornost, ale nebuď ješitná a samolibá a nestůj polovic dne před zrcadlem.
2. POVINNOSTI DOM. DCERUŠKY VŮČI SVÉMU OKOLÍ:
а) K rodičům buď bezvýminečně laskavá a pozorná.
b) Miluj a snášej se se svými sourozenci a čest rodiny budiž ti nade všecko.
c) Vůči služebným buď zdvořilá, ač ne příliš důvěrná.
d) Vůči cizím vlídná a ochotná. Vlídný úsměv anebo škaredohlídství stojí tě stejnou námahu.
e) Ruka pilná, zvláště krásná.
f) Spokoj se s malými radostmi a skromnými zábavami a zamiluj si přírodu, která nikdy nezranila srdce, které ji milovalo.
g) Žádná práce nebuď ti nízkou nebo malichernou. Není odpornější věty nad jemnostslečinkovskou: „Toho nemám zapotřebí“ Kdo chce býti velkou paní, má napřed zkusiti býti velkou poddanou — neboť nevíš, jaký osud tě čeká!
Povinnosti domácí dcerušky dají se zkrátka v následujícím shmouti: snažiti se býti v domě příjemnou, užitečnou, uleviti mamince na pracích a starostech s vedením domácnosti spojených a bráti upřímný podíl na strastech i starostech rodiny.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1913: Jak by se měla doma chovat dokonale vychovaná mladá dívka?“