O chování se v chrámě.
1. Do chrámu jdeme zpravidla v šatě svátečním, ale nikoli v nádherném nebo nápadném. Do chrámu jdeme modliti se, ale nikoliv vystavovati šaty.
2. Naše chování budiž vážné, uklidněné.
3. Nepřicházej pozdě. Zejména včas kázání rušiti je nezpůsob.
4. V kostele zdravíme známé mírným úklonem hlavy.
5. Nejčastější nezpůsob v chrámě jest šeptání, ohlížení se, zaměstnávám se svou toiletou.
6. Neodcházej uprostřed kázání nebo před požehnáním.
7. Při zpěvu nechtěj míti sólo. Nezpíváš-li, modli se.
8. Dáváš-li dárek, čiň to bez okázalosti a nenápadně.
9. Ve chrámě jinověrců vystříhej se vší nevážnosti nebo posměšků.
10. Jako Mohamedán střevíce, nech domýšlivost a pýchu před chrámem.
11. Nevystavuj v chrámě své toilety, ale tež ne svých pocitů.
12. Na obvyklé místo v kostele jdi cestou nejkratší a nešusti. svou hedvábnou sukní všemi kostelními průchody.
13. Poklekni a vstaň, když všichni klekají a vstávají. „Požehnání starého člověka nemůže Vám uškoditi, mladý pane“, řekl kdysi Pius IX. mladíkovi, který upostřed klečícího množství zůstal vyzývavé státi.
14. Dbej více toho, CO kazatel řekne, než JAK to řekne.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1913: Jak se chovat v kostele?“