Gracie chůze.
Jak groteskně působí chůze dnešní modní dámy!
Dělá malé, cupotavé krůčky jako dítě. Příliš úzká sukně znemožňuje ohýbání nohy v kyčelním kloubu, které je takřka přeneseno jen na koleno. Musela by klopýtat, ba snad by i padla, kdyby v kolenech nohy nedržela poněkud ohnuté. K tomu se také ještě druží moderní vysoké podpatky, které jen přispívají k nejistotě chůze a zvedají paty tak, že všecka tíha těla spočívá na špičkách prstů.
Aby tělo udrželo rovnováhu, musí se přirozené naklánět ku předu. Mimovolným nakláněním se ku předu povstává plochost zad a při svislých ramenech dokonce vypuklost zad a pěkně vykroužená linie zad normálního těla mizí.
Považuji za zbytečné, poukazovati na »brnění« bojovnice za výstřelky mody Může míti modní dáma graciesní chůzi? Musím s politováním dáti zápornou odpověď, neboť při modních panenkách s vnitřní mechanikou se nemůže mluvit ani o gracii, ani o individualitě chůze. Jsou uměleckým výrobky krejčí, kultury vnějšku.
Jsou jen s to, representovali jeden typ a to typ bezmyšlenkovitosti a v tom vězí také nestálost a měnivost jejich zevnějšku. Kde oděv vyplývá z potřeb těla a individualnosti osoby, zůstává v hlavních rysech stálý a nepodrobuje se modě: to vidíme při zaměstnání, jejichž účelem je zachování těla a šat je jim jen prostředkem, na př. při plování, v jízdě na koni, šermu, tělocviku atd.
Tu možno mluvit o gracii, protože při volbě šatu máme na mysli nahé lidské tělo, normální stavbu kosti i svalů a oblékneme se vždy tak, aby nám šat při pohybech nepřekážel a naše tělo špatným tvarem netísnil.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1914: Móda, která vzala ženám jejich eleganci“