Rok 1914: Úspěšné pokusy oživit srdce desítky hodin od smrti dárce

rubrika: historické články / lékařství a zdraví, původně vyšlo: Lidové noviny - 1914, autor neuveden.
I úplný laik ví, že v případě transplantace srdce jde doslova o minuty. Článek z roku 1914 vám ale představí experimenty, při kterých se podařilo oživit srdce i desítky hodin od smrti. Více o úžasných schopnostech srdce, i o rozdílu mezi srdcem dětí a dospělých, vám prozradí dobový článek.
Následující text pochází z roku 1914

Živé srdce po smrti.

Zemře-li vynikající člověk, přinesou noviny nejen den úmrtí, ale často i hodinu a minutu, kdy skonal, poněvadž dosud panuje domněnka, že smrt člověka nebo zvířete nastává v určitém okamžiku.

Je tomu však skutečně tak? Hledíme-li na smrt jen ze stanoviska občanského a máme-li na zřeteli jen zjevný život tvora, pak ovšem můžeme říci, že smrt nastává v určitém okamžiku. Véda však názor ten úplně popírá a ví, že jednotlivé orgány a částí tkaniva odumírají samostatně a postupně, že tedy živočich i po smrti ještě žije.

Doba, o niž jednotlivé skupiny buněk »smrť« živočicha překonávají, je rozdílně dlouhá. Velmi houževnaté je srdce, které je živo ještě dlouho po úmrtí svého nositele. Zahyne-li zvíře náhle, na příklad sekerou, tu lze při pitvě ihned provedené zjistiti, že srdce začne zase zcela rytmicky pracovat, jakmile vejde ve styk s kyslíkem vzduchu. A pracuje bez jakékoli podpory po celé minuty, ba i celou čtvrť hodiny. Když jeho pohyby pak umlknou, možno je umělým drážděním opět vyvolati. Stačí již bodnutí jehlou.

Jak dlouho může srdce ssavce po úmrtí živočicha žít, ukázaly pokusy Kubialkovy, Lockeho a Rosenheinovy. U králíků, kteří zemřeli přirozenou smrti nebo byli usmrceni, podařilo se za dva až za čtyři dny po smrti pohnouti srdce k rytmické pulsaci, když bylo propláchnuto Ringerovým solným roztokem. Kubialkovi se dokonce podařilo oživiti srdce králíka bez mála 5 dní (přesně 112 hodin) po smrti. Uschoval srdce v ledničce a ještě sedmý den po smrti docílil jistých vlnivých pohybů srdce, jež jsou známy jako poslední zjevy života.

Nápadna je při tom jak dlouhá schopnost života, tak i okolnost, že právě uchování v ledničce působí na prodloužení života orgánů teplokrevných zvířat příznivě. O lidském srdci ovšem ještě není známo, zda tak dlouho dovede žít po smrti svého nositele, ale i tu měly pokusy překvapující výsledky.

Kubialko přivedl často předkomory lidského srdce k pulsaci, když je propláchl zmíněným solným roztokem. Dařily se mu pokusy i 30 hodin po smrti člověka. Při tom se použilo mrtvol lidí, kteří zemřeli v nemocnici.

Zvláště dobře daří se pokusy se srdci dětí. V desíti případech se podařilo osmkrát oživiti srdce 20 až 30 hodin po smrti napojením Lockeovým roztokem, jenž vedle solí obsahuje též cukr.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1914, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. února 2022


Diskuze k článku „Rok 1914: Úspěšné pokusy oživit srdce desítky hodin od smrti dárce“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.