Živé srdce po smrti.
Zemře-li vynikající člověk, přinesou noviny nejen den úmrtí, ale často i hodinu a minutu, kdy skonal, poněvadž dosud panuje domněnka, že smrt člověka nebo zvířete nastává v určitém okamžiku.
Je tomu však skutečně tak? Hledíme-li na smrt jen ze stanoviska občanského a máme-li na zřeteli jen zjevný život tvora, pak ovšem můžeme říci, že smrt nastává v určitém okamžiku. Véda však názor ten úplně popírá a ví, že jednotlivé orgány a částí tkaniva odumírají samostatně a postupně, že tedy živočich i po smrti ještě žije.
Doba, o niž jednotlivé skupiny buněk »smrť« živočicha překonávají, je rozdílně dlouhá. Velmi houževnaté je srdce, které je živo ještě dlouho po úmrtí svého nositele. Zahyne-li zvíře náhle, na příklad sekerou, tu lze při pitvě ihned provedené zjistiti, že srdce začne zase zcela rytmicky pracovat, jakmile vejde ve styk s kyslíkem vzduchu. A pracuje bez jakékoli podpory po celé minuty, ba i celou čtvrť hodiny. Když jeho pohyby pak umlknou, možno je umělým drážděním opět vyvolati. Stačí již bodnutí jehlou.
Jak dlouho může srdce ssavce po úmrtí živočicha žít, ukázaly pokusy Kubialkovy, Lockeho a Rosenheinovy. U králíků, kteří zemřeli přirozenou smrti nebo byli usmrceni, podařilo se za dva až za čtyři dny po smrti pohnouti srdce k rytmické pulsaci, když bylo propláchnuto Ringerovým solným roztokem. Kubialkovi se dokonce podařilo oživiti srdce králíka bez mála 5 dní (přesně 112 hodin) po smrti. Uschoval srdce v ledničce a ještě sedmý den po smrti docílil jistých vlnivých pohybů srdce, jež jsou známy jako poslední zjevy života.
Nápadna je při tom jak dlouhá schopnost života, tak i okolnost, že právě uchování v ledničce působí na prodloužení života orgánů teplokrevných zvířat příznivě. O lidském srdci ovšem ještě není známo, zda tak dlouho dovede žít po smrti svého nositele, ale i tu měly pokusy překvapující výsledky.
Kubialko přivedl často předkomory lidského srdce k pulsaci, když je propláchl zmíněným solným roztokem. Dařily se mu pokusy i 30 hodin po smrti člověka. Při tom se použilo mrtvol lidí, kteří zemřeli v nemocnici.
Zvláště dobře daří se pokusy se srdci dětí. V desíti případech se podařilo osmkrát oživiti srdce 20 až 30 hodin po smrti napojením Lockeovým roztokem, jenž vedle solí obsahuje též cukr.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1914: Úspěšné pokusy oživit srdce desítky hodin od smrti dárce“