Velikost lásky.
Z Ameriky poslána byla do naší republiky loď naplněna dárky od Čechoslováků z Ameriky. „Loď lásky“ nazvali ji naši zaoceánští krajané.
Přes 900 tun potravin a různých potřeb, obsahovala tato loď, a jsou zprávy, že druhá loď s dárky je již na cestě. Zpráva o tom byla sice radostně přijata, ale brzy zapadla ve shonu jiných události. V „Příteli Lidu“ píše o tomto činu šlechetných srdcí našich zaoceánských krajanů soudruhů následovně:
Navštívil jsem skladiště holešovického přístavu, kdež americké zásilky z „lodi lásky“ se roztřiďují, balí, expedují. Malíř Mrázek z New Yorku řídí tuto důležitou práci a na požádání rád o všem podá vysvětlení.
Vypravuje, že Česká Amerika nezažila nikdy tolik radostných chvil, jako když dosaženo bylo povolení k vypravení lodě se zásilkami do vlasti. Nikdy nebylo vidět tolik zářících zraků, úsměvem rozšířených tváři a současné tolik dojemných ukázek obětavosti a lásky, že celá Amerika nad tím žasla.
Malíř Mrázek vypravuje o Slovákovi, který ve staré vlasti neměl již nikoho, byl bez duše příbuzné, bez přítelička. A ten Slovák nechtěl býti pozadu a za všechny své, těžce nabyté úspory posílá všem obyvatelům své rodné vesničky krčící se kdesi pod skalnatými svahy Tater po balíčku potravin.
Vypravuje o muži, kterému žena ve staré vlasti rozvrátila domácnost, a jenž posílaje potraviny svým dětem přikládá psaní a píše: „Děti, dejte z toho také matce, byla sice nehodná, ale já jí to odpouštím!“ Vypravuje, jak chudí lidé, živi z ruky do úst bez zbytečného centu v kapse vypůjčovali si veliké obnosy na zakoupení dárků, ačkoli znamená to finanční zakrvácení na řada měsíců.
Dárky se všech stran jen pršely, a kdo neměl ve vlasti nikoho a nemohl si na nikoho vzpomenout, ten adresoval svoji zásilku „Čes. Červ. Kříži“, některému chudobinci, sirotčinci, neb jinému humnitnímu ústavu. Záhy bylo seznáno, že jedna loď nepobere všechny dárky a rozhodnuto vypraviti loď druhou.
Krajané z Clevelandu vyslali s dárky zvláštní vlak rovněž tak z Chicaga, vyslán zvláštní vlak o 30 vagonech.
Aby expedování dárků šlo rychle a bez závady, přivezli Američané ssebou celou kancelář, své psací stoly, několik vah, psací stroj, i svůj maz, štětce a nálepky na adressy.
Na vše bylo pamatováno, a připraveno tak, že ze skladiště holešovického přístavu za necelých 10 dnů bylo vyexpedováno na 20.000 zásilek do všech koutů naší republiky. Druhá loď je již v Hamburském přístavě a obsah bude posílán po Labi, takže ve 14 dnech bude zde druhá zásilka amerických Čechů.
A jak jsem napsal: Nikoliv velikost daru, ale velikost lásky musíme tu oceniti. My se zde škorpíme, brodíme se v kalných vodách politického boje, prskáme po sobě bláto, máme ho plné oči, takže ani nevidíme, že tam daleko za oceánem bijí pro nás starostlivá věrná srdce, která pro nás tolik udělala, která jsou schopna přinésti ještě každou oběť, snad do nekonečna. Chvěji se o nás, bdějí nad námi, radují se i pláčí — a my si jich nevšímáme.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1919: Dechberoucí akce na podporu Československa, uspořádaná rodáky žijícími v USA“