Rok 1920: Trestat nebo vychovávat aneb mladiství zločinci v naší společnosti

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Národní listy - 1920, autorka Eliška Purkyňová.
Jak postupovat proti dětem, které bez výčitek svědomí záměrně porušují zákon? A měli by být mladiství trestáni za své přestupky stejně jako dospělí zločinci? To jsou důležité otázky, nad kterými se zamýšlí text z roku 1920 a který stojí za přečtení i dnes.
Následující text pochází z roku 1920

Trestní právo pro mladistvé.

Určitá morální vyspělost, přesné rozeznávání zla od dobra, jemná citlivost pro právo, jak kultura věků je vytvořila, nebývají u všech mladých lidí dosaženy v určitém, stejném věku.

I když nebereme zřetele k různému prostředí, jež na vývin intelektu má nepopiratelně značný vliv, i děti, v stejném prostředí vyrůstající nevyspívají duševně stejně rychle. Jsou často v 18 letech povahy již vykrystalisované, takže jejich ráz se nemění po celý další život, jiné v témže věku jsou dětmi, s měkkou, teprve se v pevné formy utvářející duší. Není proto ani možno klásti stejné měřítko na skutky mládeže samé, tím méně užívati stejného měřítka na činy mládeže a dospělých.

Této velké chyby dopouští se až dosud náš trestní zákon, třeba Že do jisté míry během posledních let různými novelami chtělo býti dosaženo určitého odlišování skutků, povahově nevyspělé mládeže od činů lidí dospělých snížením trestů pro onu.

Ale má-li trestní zákon skutečně splniti své poslání, učiniti zadost spravedlnosti, pak vůči mládeži podstata dosavadních zásad zákona musí býti naprosto změněna. Zde nesmí hráti hlavní roli právní normy, ale zcela nové stanovisko společnosti a státu k přestupkům zákona mládeží.

Nesmí býti běžného trestního práva použito na mládež, ať jakkoliv upraveného a zmírněného, ale musí býti zde vytvořeno právo zvláštní, pozůstávající sice z trestních, ale převahou výchovných momentů. Do pozadí musí ustoupiti odplata, rozhodovati musí vychovatelské a hospodářské účely.

Cílem trestního práva pro mladistvé musí býti, z nepřátel a škůdců lidstva, kterými stávali se mladiství trestanci, získati pro stát zdatné síly pracovní.

Úkolem tohoto práva pak má býti hlavně: přetvořiti individua, ze slabých činiti silné, přirozené zločinné sklony výchovou odstraniti.

Že děti školou povinné musí zůstati mimo trestní právo, je samozřejmé. Jen domácí tresty a ochranná výchova zde mohou jeho místo zastupovati. Hranice věku — 18. rok — je dosud všemi moderními státy uznávána, do tohoto roku není možno ukládati mládeži všeobecně plnou zodpovědnost za zlé činy.

V trestním zákonu pro mladistvé hlavní roli hráti bude soudce. Neboť způsob a míra trestu nemůže zde míti žádného vymezeného kriteria, každá mladá bytost musí býti posuzována sama o sobí; soudci naskytne se celá řada možností individualisovati přestupky.

V případě, že provinilec není schopen posouditi svůj čin, následkem nedokonalého vývoje duševního vrátí jej rodičům k potrestání; vyrůstá-li v prostředí, jež není schopno působiti mravní na jeho vývoj, oznámí poručenskému soudci stav věci, a postará se o prozatímní jeho umístění, po případě nařídí ochrannou výchovu.

Jestliže soudce uzná mládež za trestuhodnou, má volbu prostředků: napomenutí, ochrannou výchovu, trest podmínečný, v případech těžkých i zbavení svobody dle všeobecných ustanovení zákona, s nižším výměrem trestu pro nedospělé. Při soudu pro mladistvé má býti vybudován jako jeho nezbytná součást — ochranný inspektorát, sestávající z důvěryhodných osob soudem ustanovených, kteří by dozírali na výkon trestu, chování provinilce po dobu podmínečného trastu, na výchovu v rodinách atd. Tím chce se dosáhnouti garancie, že základ zákona, jeho duch, bude prováděn.

Má-li býti zákonem plně dosaženo toho, co je úmyslem zákonodárce, zachraňovati pro život onu část mládeže, která se provinila proti zákonným předpisům, musí býti doplněn zdokonalením trestního práva v momentech, ve kterých se jedná o fysickou a morální ochranu mládeže.

Svádění mládeže dospělými k trestním činům, zamezováno má býti již preventivně silnými hrozbami trestu, i represivně skutečně ostrý, mi tresty; hlavně za svádění svěřenců, zanedbávání péče výchovné, zostření trestu pro mravní delikty oproti nezletilým, hrubé zacházení s dítětem, překročení práva k trestání dítěte, používání mládeže ku práci výdělečné, která ohrožuje jeho mravnost nebo zdraví, dávání alkoholu dětem, a j. v.

Z obsahu tohoto návrhu zákona vyplývá, že integrující součástí jeho jest ochranná výchova, sestávající z celé řady různorodých ústavů vychovávacích a institucí ochranných, vyžadujících velkého nákladu. Nikde však neumístí společnost své finační prostředky ve svůj vlastní prospěch tak dobře a s tak požehnanými výsledky, jako tam, kde sama sobě dává tvořící síly a zbavuje se zločinců, lenochů, parasitů.

Kéž náš trestní zákon pro mladistvé, jejž vláda připravuje, jak oznámil minut. předseda ve vládním prohlášení, vejde brzy v život, co možno dokonalý a účinný!


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1920, autorka Eliška Purkyňová.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
8. prosince 2020


Diskuze k článku „Rok 1920: Trestat nebo vychovávat aneb mladiství zločinci v naší společnosti“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.