Rok 1922: Historický návod na umění správně kouřit cigarety

Umění kouřiti.

Většina kuřáků se domnívá, že dovede kouřit a že se nikotinovému požitku dovede oddat s přímo vypočítavou virtuositou, a že půvabu a dráždivé lahodnosti cigarety umí využít co nejlépe, a přece se mýlí.

Většina je jich pouhými diletanty, jimž je kuřácké umění pevně zapečetěnou knihou, již se jim nepodaří nikdy otevřít.

Aby cigareta poskytla opravdu vše, co může poskytnout, je třeba, aby si kuřák uvědomil, že musí si umět vyvolit určitý druh a že musí vědět, kdy a jak má kouřit.

Podaří-li se mu jednou nalézt tu pravou, je dobře, zůstane-li jí věren. Mění-li a střídá orientální tabák s tabákem Virginia, nemůže mu ani jeden poskytnout dokonalého požitku.

Nesmírně důležité je, vdechovat kouř velmi zvolna a podržet jej hodně dlouho v ústech tak, aby mohl působit na ústní chuťové nervy.

Rychlé kouření ochuzuje tabák o polovinu jeho jemné dráždivosti a dobré chuti. O tom, kdy se má kouřit, rozcházejí se mínění velmi silně. Je však beze sporu, že ranní cigareta, doplňující snídaní, chutná nejlépe.

Hned po ní přichází cigareta polední, která se kouří mezi jednotlivými jídly, nejsou-li ovšem příliš sladké, nebo příliš těžká. Pak teprve se objevuje cigareta »po jídle«, které nelze upřít značného kouzla. Před polévkou kouřiti se nedoporučuje a každý zkušený kuřák zapálí si teprve po prvním chodu.

Málokterý kuřák stará se o to, který nápoj se k cigaretě hodí nejlépe, a málokterý ví, že alkoholik a cigareta se spolu nesnášejí právě nejlépe. Zvláště nevhodné jsou likéry, které nejenom že ubírají tabáku vůně, ale uvolňují nikotin a mají tak velmi škodlivý vliv na zdraví.

Také čaj a cigareta se k sobě nehodí, poněvadž účinkují rušivě na chuť. Ideálním nápojem k cigaretě je a zůstane káva, protože se vzájemně doplňují a stupňují tak kuřákův požitek. I s lékařského stanoviska je tato kombinace nejlepší, neboť koffein a nikotin se vzájemně neutralisují. Velký význam z tajemství dokonalého kouření má také střídmost.

Řetězový kuřák, zapalující si cigaretu od oharku druhého, je barbar. Nekouří, ale bafá.