Velké peníze.
Smysl pro peníze a pro vydělávání peněz ve velkém je věcí talentu.
Kdo pociťuje vůli k bohatství jako nutnost, nehledá nikdy v prvé řadě požitek, naopak bývá ve svých životních obyčejích velice prostý a vždy velice pracovitý.
Nenadaný člověk nemá práva žádati bohatství — a to znamená též moc — jdoucí nad průměrný výdělek a jakési jmění. Moc přísluší jen těm, kdož dovedou ji sociálně tvořivě použíti.
Pro průměrného člověka je výdělek přiměřenou mzdou, která náleží jemu za jeho práci, peníze jsou pro něho platebním prostředkem.
Pro nadaného ale jsou peníze pracovním prostředkem; on potřebuje peněz nejen k obživě, ale aby mohl spekulativně pracovali.
Každý dovede si vydělati peníze k obživě, talent vystupuje teprve při penězích, které se vydělávají nad potřebu. Téměř každý dovede udržovali a dobře spravovali své jmění; kdo ale předurčen je k zbohatnutí, jedná se svým jměním s jistou smělostí, nemá strachu před penězi.
Kapitál ho netísní, ve styku s penězi není ani lehkomyslným ani úzkostlivým; vidí v penězích pracovní prostředek. Závidět bohatému má nejméně právo člověk obdařený jiným talentem.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1922: Můžete také vydělávat peníze ve velkém?“