Pondělí je podivný den.
Člověk trpí v pondělí zvláštní náladou, jež se projevuje význačnou nechutí k práci, neobyčejnou zemdleností.
Zdá se, že celý organismus lidský je v ten den v nepořádku. Tímto problémem zabývá se jeden anglický psycholog a vysvětluje zvláštní pondělní stav člověka asi takto:
Horní mozkové ústředí a zvláště všecka ta, jež jsou činna při těžších, duševních pracích člověka, jsou nedělním odpočinkem jaksi zarezavělá a zdráhají se dát se v pondělí ráno v devět hodin s nezměněnou silou a svěžestí do práce.
To zakoušejí všichni umělci, učenci, inženýři a vůbec všichni, jejíchž práce vyžaduje největší pozornosti a duševního napětí. Nemohou užit náhle plné síly po 24 nebo 36 hodinách odpočinku.
Kdybychom pozorovali jejich duševní pracovní výkony v určitých dnech, shledali bychom, že jsou největší v úterý, nebo později v týdnu, ale ne ve čtvrtek.
Proto chceme-li se na začátku týdne snadněji zapracovat, je nutno, abychom se vyhnuli v pondělí každé větší námaze. Tak nemají horní mozková ústředí tak velkého přívalu krve, jaký potřebují pro obtížné výkony. Začínají být zvolna opět činná.
Je tedy dobře vyhradit pondělí lehčím pracem a vyhnout se jakékoliv vyčerpávající činnosti, chceme-li, aby náš stroj byl v úterý opět v pořádku.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1922: Jak zvládnout pondělí, nejhorší den v týdnu“