Rok 1922: Jsou ženy v matematice horší než muži?

Učitelka ve třídě.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Počtářská schopnost ženy.

V dřívějších dobách, vlastně i dnes, panovalo míněni, že u ženy není vyvinut smysl pro matematiku.

Ale zahloubáme-li se do dějin vědy, poznáme, že je to mínění nesprávné, tak nesprávné, jako vůbec mnoho míněni, která se dosud udržují a která je možno vyvrátit tuk prostě, jako odříkat abecedu. Onehdy na vychovatelské konferenci v Londýně přišla na řadu tato otázka a přišlo se k názoru, že dívky chápou matematiku právě tak snadno, nebo nesnadno, jako chlapci.

Snad postrádali oné myšlenkové setrvačnosti, kterou získal muž generacemi, potřebuje, aby si udržel vědomosti, které se mu v mládi vtloukaly do hlavy, neboř na základě těchto vědomostí byl živitelem rodiny — ale postrádají-li toho ženy, mají jistě tytéž schopnosti, vnímati matematiku, jako muži. I dříve bylo mnoho žen, které v oboru matematiky dokázaly mnoho.

V XVII. století vydala paní Marie Lewenová knihu s astronomickými poznámkami, která nijak nebyla pod úrovní ostatních děl tohoto druhu v oné době. Voltairova přítelkyně, markýza de Chatelet, přeložila Newtonovy Principle, což svědčí, že vnikla do záhad matematiky velmi hluboko, ba že sám Voltaire nemohl mít už větších počtářských znalostí, než jeho učená přítelkyně.

Neobyčejně v matematice vynikly také Žofie Germainová a Mme. Lepautová, která pomáhala svému muži, známému autoru mnoha matematických svazků, při tvoření jeho knih. Veliké slávy dosáhla také Marie Agnesi knihou Diferenciální a integrální počet.

Laura Bassi byla dokonce profesorkou matematiky na boloňské universitě. Slečna Herschelová byla pravou rukou svého bratra, geniálního hvězdáře a počtáře. Ruska Soňa Kovalevská byla tak nadaná v matematice, že dosáhla profesorského místa ve Stokholmě.

Laura Bassi a Soňa Kovalevská jsou nejznámější mezi všemi ženami minulosti, které vynikly na této dráze. Italka proslavila se již tehdy, když jí bylo dvacet let, jasností a pronikavosti úsudku a názoru. A protože — jen proto asi, že byla ženou — dovedlo své vědomosti podat žákům prostě a naprosto srozumitelně, vyšlo mnoho z jejich žáků do světa a proslulo v oboru matematiky. Konala také četné fysikální pokusy, znala znamenitě řecký jazyk a kulturu a při tom dovedla být nesmírně něžnou matkou svým dvanácti dětem.

Zřejmo tedy, že číslice nemají tak nepříznivý vliv na něhu a smysl pro cit, jak jsme zvyklí usuzovali, pozorujíce mnohé matematiky. Slavná tato počtářka byla pochována v doktorském úboru za velikých poct.

Ruska Kovalevská byla dcera generálovo a zatoužila tak vášnivě po nejvyšším vzdělání, že opustila vlast, která ji nemohla poskytnouti toho, čeho chtěla dosáhnouti, a odjela do Německa, aby zde studovala na slavných universitách. Jsouc žákyní nejslavnějších matematiků. Helmholtze, Kirchhoffa, Königsbergra a Weierstrasse, dokončila roku 1884 studia se znamenitým prospěchem a šla jako profesorka matematiky do Stokholmu. Zůstala zde až do své smrti roku 1891.

Jak vidět, tvoří se úsudky o ženách velice ledabyle a bere se za přiklad skoro vždy žena podprůměrná. Ale mnohem zajímavější by bylo zjistit, proč žena, stvoření tak citové a měnící každou vteřinu náladu, milující vášnivě každý šelest a tón, žena, která miluje hudbu vždy víc, než muž a dovede se jí opít vždy víc a reprodukovat to, co cítil skladatel, skoro vždy přesněji, než muž, neučinila na poli hudební komposice pranic.