Rok 1923: Dvě rozhádané církve v jedné obci přivedly starostu až do vězení

Z bojů dvou církví.

Z Brna, 13. dubna.

Obec Nasabůrky u Olomouce jest jedna z těch četných obci, kde jest ustavičné napětí mezi církví katolickou a československou. Že není med býti v takové rozeštvané obci starostou, zakusil na sobě tesařský mistr Fr. Sedlář, starosta obce Nasabůrek.

Obec, v jejímž zastupitelstvu mají převahu příslušníci církve československé, vzala katolíkům kapli, která jest obecním majetkem. Leč farář Jindřich Koželuha si opatřil povolení ke konání bohoslužeb na hejtmanství a 15. květ. 1921 sešlo se v kapli asi 60 lidí ke mši, kterou měl farář Koželuha sloužit.

Mezi příslušníky církve československé nastalo k vůli tomuto překročení zákazu obecního představenstva jitření a starosta Sedlář byl vyzván, aby nařízení obecního zastupitelstva zjednal respektu.

Starosta šel tedy do kaple, kdež se právě věřící modlili přede mší růženec, vešel však s kloboukem na hlavě, jakož i po celou dobu pobytu v kapli klobouk nesundal, a hlasitě zvolal: „Jménem obce vám káži, abyste odtud hned odešli pryč.“

K tomu farář odpověděl, že katolíci kaple neopustí, že se pobožnost konat bude, že má k tomu povolení od politických úřadů.

Před krajským soudem v Olomouci hájil se obžalovaný tím, že poměry v obci byl k takovému kroku donucen, aby nedošlo k výtržnostem, jímž právě chtěl zabránit.

Soud však ve formě, jakou se zakročení starosty stalo, viděl trestný čin dle § 303, kvalifikovaný jako urážka náboženství a odsoudil obžalovaného ke 14dennímu vězení s 2 posty podmínečně na roky.

Nejvyšší soud, který se dnes zabýval zmateční stížností obžalovaného, po vývodech zástupce generální prokuratury, odborového rady z ministerstva spravedlnosti dra Zelinky, za předsednictví II. presidenta nejvyššího soudu dra Prouzy rozsudek I. instance potvrdil.