Očkování dětí.
Letos vzpomínáme stého úmrtí anglického lékaře R. Jennera, který se stal opravdovým dobrodincem lidstva: on očkoval po prvé proti neštovicím.
Do let devadesátých osmnáctého století zuřily neštovice jako děsná nemoc mezi lidstvem, kosice je tak, že časem vymíraly celé krajiny a země, a co na neštovice nezemřelo, bylo do smrti znetvořeno a zmrzačeno, zůstaly jizvy, hlavně v obličeji a oslepnutí.
A tu R. Jenner odvážil se první očkovat lidí proti neštovicím. Jeho objev byl tak znamenitý, že v několika desítiletích všechny vzdělané země zavedly povinné očkování proti neštovicím a tak se staly brzy neštovice nemoci téměř neznámou.
Teprve za války poznali jsme zase neštovice — byly k nám zavlečeny Rusy a po ústupů Rusů v Haliči, zažili jsme v roce 1915 epidemii v Přerově. Tehdy trpělo neštovicemi hlavně vojsko a neočkovaní.
Přes tyto tak jasné důkazy o užitečností očkování jest dnes nepochopitelno, že se posud zdráhají mnozí rodiče dát děti očkovat.
Je to přece jen v zájmu zdraví a štěstí dítek, když dají je očkovat. Za dnešních nejistých poměrů na východě jest každé chvíle možna nákaza a rozšíření neštovic a jest proto nebezpečno nechávat děti bez očkování a tak je vydávat strašnému nebezpečenství, na př. oslepnutí.
A není to ani moudré, protože zákon donutí každého k vykonání této povinnosti. V Přerově očkuje se celý příští týden.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1923: Jak očkování dětí změnilo celý svět“