Abstinentní hlídka.
Když se voda zduje — přestane pršet, praví náš lid na Valašsku, když Bečva kalné vody s hor žene. Tak se to má i s přívalem alkoholismu v republice.
Vysoko vystoupilo pijáctví u nás, stalo se takřka živelní pohromou, která rve a snáší vše, co ji v cestu se staví. Rozum, rozvahu a klidný život rodinný i společenský, lidské zdraví tělesné a duševní, a těžce vydělané peníze. Stojí nás ročně tato záplava pivem, vínem a kořalkou na deset tisíc milionů Kč. A když toto rozpětí nabylo nejvyššího bodu, přichází úleva.
Na všech stranách počínají se jeviti počátky akce za zlepšení — hnutí protipijácké. Lid sám cítí, že se něco musí stát. V našich dobrých listech, které nedusí ruka kapitalismu alkoholníků otevřená, stále více proskakují zprávy o organisování se obrodného hnuti.
V čele stojí »Nový Lid«, tento drobný, ale zdatný pracovník, který organisuje statisíce svých čtenářů k boji a k duševnímu převratu v našem národě. Dále »Volná Myšlenka«, která rovněž mezi svými stoupenci usilovně pracuje, a jiných více.
Jest dobrou známkou, že akce abstinentní začíná nabývati půdy v lidu, z lidu že vyvěrá touha k ostřízlivéní. To dokazuje, že hnutí toto má budoucnost a že dosáhne po letech svého cíle, totiž zavedení prohibice. Dnes by žádný zákon o prohibici nebyl možný a vyvolal by bouři odporu.
Až však přesvědčení o nutnosti ostřízlivění a uvědomění o zhoubnosti pití, stane se přesvědčením lidu, pak nepomůže sebe větší zuření pivo- a lihovarníků a budou muset tito ničitelé rodin a národa pomýšlet na změnu svého povolání.
Měřítko inteligence národů neleží v procentech analfabetů, ale v procentech vypitého alkoholu.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1923: Jaký je vztah mezi alkoholem a inteligencí národa?“