Rok 1923: Proč je Amerika nejnebezpečnější místo na světě?

Amerika.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Jak je ohrožen život amerického občana.

Mimo země, v nichž zuří válka, revoluce nebo hlad, není na světě ani jediného místa, kde by život jednotlivců byl vydán tolika nebezpečím jako ve Spojených Státech.

Ba zdálo by se, přihlíží-li se ku stále stoupajícímu počtu neštěstí, způsobených automobily, drahami, průmyslovými podniky, vraždami a lynchováním, že i v samém Rusku je občan svým životem jistější. Tak alespoň se zdá jednomu vynikajícímu americkému žurnalistovi, že rozhodně je lepší, ví-li člověk již napřed, že musí zemříti hlady, než žiti v takové nejistotě jako občan americký, jehož život je skoro sázkou ve hře.

Snad právě tato okolnost svádí prý Američany k tomu, že o lidský život příliš nedbají a nepřipisují mu veliké ceny. Život v Americe je skutečně znamenitou hrou, avšak hraje se téměř výhradně o bohatství a moc a ne o zdokonalení lidské osobnosti.

Proto nehodnotí se život sám o sobě, nýbrž jen potud, pokud jej lze vyjádřili v dolarech. I úžasný rozvoj pojišťování na úmrtí a proti nehodám je prý důkazem, že ztrátu života lze nahradili penězi. Zdá se, že Američan pohlíží na smrt s úplným klidem, jen když po něm zůstane přiměřená pojistka.

Lhostejné mrhání lidským životem je ostatně přirozeným následkem úžasného shonu a kvapu, jenž vyznačuje všecka americká města. Horečný spěch a sháňka po všemožných vymoženostech jeví se v překotném vzestupu aeroplánů a automobilů, jakož i v mechanisaci a elektrisaci veškeré výroby. Tím vším je život lidský ovšem stále víc a víc ohrožován.

Hlad po bohatství rozšiřuje pak neustále propast mezi společenskými třídami a činí zápas o život den ke dni násilnějším. I časté vzplanulí vášní plemenných, lynchování a ohavnosti sdružení po způsobu Ku Klux Klanu, jsou do jisté míry výplodem této samovlády materiálních zájmů. Vše to přispívá k tomu, že se v Americe ztráta lidského života nepovažuje právě za neštěstí, nýbrž za nutný důsledek poměrů.

Není tudíž divu, že ztráta lidských životů následkem nehod je v Americe dvakrát větší, než v Anglii; smrt následkem poranění střelnou zbraní vykazuje pak statistiku osmkrát, vraždy a zabití dokonce devětkrát vyšší než v Anglii.

Roku 1920 zahynulo ve Spojených Státech 76.000 lidí nehodami kromě daleko většího počtu vážných poranění. Pádem zahynulo onoho roku 12557 lidí, automobily bylo zabito 11.067, kterýžto počet v příštím roce vzrostl na 17.000. Jiným dokladem lehkomyslnosti je, že škody, způsobené požárem, jež v letech 1875—1882 činily 74 milionů, slouply v letech 1917-1920 na 292 milionů, čtyřnásobně, ač obyvatelstva přibylo toliko dva a půlkrát.

Jakousi nápravu lze pozorovati toliko v průmyslu, kde zákony nutí podnikatele platit náhrady za každý život, zmařený při výrobě. V zemědělství, kde dělnictvo těchto zákonů nedovedlo posud prosaditi, je následkem toho počet neštěstí mnohem vyšší, než v kterékoli jiné výrobě.

Důkladného obratu nelze však očekávali, pokud americké názory o ceně lidského života se dokonale nezmění.