Rok 1923: Tři zákony lásky pro zamilované muže

Zákony pro muže, kteří milují.

Takové zákony jsou velmi těžkou věcí, protože člověk a láska jsou pojmy velmi složitými, ale Angličanka Dorothy Dix, která se zabývá psychologií, se o ně přece pokusila.

První z nich zní: »Nepřicházej příliš často a nezůstávej příliš dlouho!«

Nic ženu tak snadno neomrzí jako to, že vidí muže, který ji miluje, stále kolem sebe a slyší ho mluviti stále o jedné věci. Příliš často je vždy horší, než příliš zřídka.

Nejlépe je navštěvoval ženu tak často, aby poznala, že muži záleží na tom, aby ji viděl, ale aby jí při tom zůstal vždy vzácným, a aby při každém setkání vyvolával u ní radostné překvapení a vzrušení. Rovněž důležité je věděli, kdy odejít.

Druhý zákon poroučí: »Buď smělý, ale ne dotěrný.«

Nikdy nemá muž prosit ženu o polibek. Musí si ho vzíti sám, ale jen tehdy, je-li dokonale přesvědčen o tom, že ji svým skutkem neurazí. Ženy milují u mužů smělost, ale nenávidí dotěrnost.

Třetí pravidlo radí: »Buď štědrý, ale nikdy marnotratný.«

Lakomec se ženě protiví, ale stejně pohrdá žena muži, kteří rozhazují. Je jisto, že dívka, která nabádá muže k tomu, aby vydával více, než mu jeho příjmy dovolují, nemá v úmyslu se za něho provdali.

Nejlepším důkazem, že žena má muže ráda a chce mu na jeho prosbu o její ruku odpověděli jednou »ano«, je její přání, jiti raději do kina, než do divadla, nebo vypít šálek čaje místo nádherné večeře.

Ale velmi urážlivé je pro ženu, mluví-li muž o tom, jak je drahý dárek, který jí přinesl, nebo kupuje-li jí druhořadé lístky do divadel a pod.

Dárky milencovy nesmí potěšil svou cenou, ale volbou. Malý dárek, prozrazující, že bylo dlouho přemýšleno, než byl vybrán, způsobí jistě větší radost, než drahocenný předmět, koupený v obchodě, kolem něhož jsme náhodou přešli.

Tyto pokyny daly by se ovšem značně doplnil a snad i opraví, mohou-li býti v lásce vůbec pravidla.