Rok 1923: Zima ve Špindlerově Mlýně? Lyžování a seznamování se s děvčaty

rubrika: historické články / sport, původně vyšlo: Lidové noviny - 1923, autor Felix Téver.
Změna počasí dnes do našich hor přinesla novou nadílku toužebně očekávaného sněhu. Pokud uvažujete, že vyrazíte do Krkonoš na lyže, tak vás možná zaujme a pobaví článek o lyžování ve Špindlerově Mlýně z roku 1923. Zajímá vás, co bylo tehdy na lyžovačce na horách nejlepší?
Následující text pochází z roku 1923

Ve Špindlu.

Probouzíme se v horách, v bývalé hraběcí fořtovně, která nyní slouží letním i zimním hostům za milý útulek.

Je to krásné probuzení v dřevěném domě, jehož strop i stěny se skládají ze zlatistého dřeva. Dřevo stropu má temné suky, hledí na tebe hned z rána jako přátelské oči. »Vstávej« — povídají — »běž do sněhu, jdi se podívali na bílý Boží svět.«

Považte, moucha i motýl, teplem kamen probuzený, se tu kmitl vrávoravým letem. Hustá mlha se tlačí na okna, jedno hledí k lesu, za tím se kupí vysoké jedle a smrky, ohromné vánoční stromy, obetkané mdlým stříbrem mlh. Je dnes Štědrý den — i mouchy na okně bzučí a bzučí o čemsi minulém — Štědrý večer, veselý svátek dětí, těšících se na to, co Ježíšek i další život přinese.

Štědrý večer, elegický svátek všech, jimž Ježíšek i život vzal více, nežli jim kdy nadělil. Štědrý večer, moralisté praví, že jej má pořádný občan a křesťanský altruista trávili doma, v kruhu rodinném, a že jsou vyjížďky do hor, ku příkladu, hned do Špindlu, čili školometsky Vřetenného mlýna, za sportem a světáckou zábavou, úkazem poválečné doby, sobecké a nemravné.

Tuším, že se i loni objevilo kdesi nějaké protisportovní kázání, jen že každá věc má líc i rub. O poesii vánoc a o starých dobrých zvycích není ani potuchy v hustě obydlených hotelích celého Špindlu, ale zato tu není také vánoční elegie. Kázající moralisté mají snad pravdu, tak do polovičky, všecko je na tom světě relativní a ta moralistní pravda, ta už »kor«.

Pravá podstata věci zjeví se ti, hledíš-li na ni s ptačí perspektivy, odněkud s vysoka. A my na to hledíme s vysoka, totiž nikoli na moralistní pravdu, nýbrž na lyžařský sport a řekneme to hned, hlasujeme pro něj, a to netoliko pouze s hlediska zdravotního, nýbrž hlavně proto, že jej pokládáme za velmi dobrý prostředek, aby při něm našel pannu srdci milou, kterýkoliv na tom světě mládenec.

Hledíme na tuto věc, bohužel, jen ne s ptačí perspektivy — fořtovna Rybrcoula leží vysoko na vršku. Teď k polednímu se mlha trhá, nejprve z ní vyrůstají daleké lány sněhu, běžící od domu s vršku dolů, teď se do mlhy počínají kreslili kontury střech, za nimi skupiny smrků, měkoučkých, jak mléčným pelem oblitých, hory ještě dřímou pod mlhou, někde dole šumí Labe, kolem posněžcných balvanů a v mlze dýchá naprosté ticho, do něhož jen sem tam tlumeně zacinká zvonek u těžkých saní, po nichž trpělivý koník táhne těžký náklad životních potřeb nahoru do zachmuřených horských bud.

Tichem nepronikne lidský hlas, ač se to dole pod okny hemží černě na běli jako much na mléčném krajáči — to se tam cvičí začátečníci-lyžaři. Bums — některá moucha padla do mléka, lyžař leží a mrská nožičkama ve vzduchu, žlutá dřívka se kmitají na mrskajících končetinách, lidská moucha se převaluje a ať už je to komár nebo komářice, pavouk nebo pavoučice, čmelák nebo včela, galanterie silnějšího vůči slabšímu tu neplatí, jeden každý se musí sám na nohy postaviti.

Rovnost je tu naprostá, ani nejzuřivější zastaňkyně ženských práv by tu nemohly nic namítati proti rovnoprávnosti, ženy tu nosí kalhoty a je tu nejméně tolik padlých mládenců, co padlých panen a pádu panny se tu nepřikládá větší hanby, nežli pádu mládence, spíše naopak — tak, co chcete více?

Všemi desíti prsty hlasujeme pro zimní sport a dali bychom mu přednost před mnohou jinou zábavou, ku příkladu před plesy, jichž okatý účel je, aby se on a ona sešli pod číhajícím pohledem, rozvířeným prachem dusící se gardedámy. Při zimním sportu není gardedam, ty sedí dole ve Špindlu, v hotelích, hrají mariage anebo dotlapávají sáňkami ujetý sníh po cestách, ale nahoře na výšinách, kam mládí dospěje, pije se vzduch jako chlazené šampaňské.

Jsou to cesty, spojené vždy s námahou, někdy i s nebezpečím, jsou to výpravy, při nichž v té bílé Boží přírodě mizí z člověka konvence, při nichž se vnitřní podstata jednotlivcova upřímněji ukáže, nežli tu, když je spoutána tuhým límcem, těsnou lakýrkou i předepsanou pitomostí plesového hovoru. Koedukace při sportu je naprostá, on a ona začnou kamarádstvím ve sněhu a mohou si to rozmysliti, nežli si zazpívají »Je první máj, je lásky čas!«

A tak člověk musí býti křesťanským alltruistou a aspoň radou štědrý na Štědrý den. Mládenci a panny, jděte lyžařit, pečlivé mateře, jeďte do Špindlu hrát mariage.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1923, autor Felix Téver.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. ledna 2022


Diskuze k článku „Rok 1923: Zima ve Špindlerově Mlýně? Lyžování a seznamování se s děvčaty“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.