Rok 1924: Dochází zásoby ropy i uhlí! Jakou energií můžeme fosilní paliva nahradit?

Konec uhlí a petroleje?

Ve své nedávné přednášce na pařížské universitě vyslovit se švédský učenec Svante Arrhenius velmi skepticky o světových zásobách uhlí a petroleje a uvedl, že před válkou v málo letech se spotřeba kamenného uhlí zdvojnásobila.

Ze deset let spálilo lidstvo tolik uhlí, jako za celou dobu před tím. Celková zásoba kamenného uhlí páčí se na šesttisíckrát tolik, co činí roční výnos, ale z toho nelze souditi, že ho lidstvo bude míti na 6000 let, neboť jednak spotřeba velmi rychle stoupá, jednak pak četná ložiska jsou v hloubce 1800 metrů, kde horníci pro přílišné horko - 70° Celsia -pracovali nemohou.

To platí o celé zeměkouli; některé místní poměry však vzbuzují obavy už nyní. Tak na příklad bude Anglie se svou zásobou uhlí hotova ani ne za 100 let, bude-li tam roční spotřeba stále taková jako nyní. Pokud se týká petroleje, je známo, že Spojené Státy učinily už různá opatření na omezení jeho spotřeby. Samy spotřebují 65 procent roční těžby.

Arrhenius soudí, že při dosavadní spotřebě petroleje budou jeho zásoby v 60 letech vyčerpány, ve Spojených Státech dojde k tomu jistě již do roku 1940.

Spotřebo petroleje měla by se pro jeho význam pro vojenství upraviti mezinárodními smlouvami.

Co bude náhradou za uhlí a petrolej?

Zdrojem síly jsou sluneční paprsky, příliv a odliv a vítr, ale využitkování těchto zdrojů energie je teprve v údobí pokusů. Zato síla vodní představuje velkou hodnotu, jmenovitě ve Francii, Italii, Švýcarsku a Norsku. Vzhledem k Americe však je Evropa chudobná.

Leč i kdyby lidstvo mohlo použít všech vodních sil světa, uhradila by se tím sotva více než polovice roční spotřeby uhlí a petroleje. Mimo to musil by průmysl býti přeložen do nejnepřístupnějších končin Asie, Afriky a Ameriky. Kulturu musí tedy zachrániti slunce.

Úhrn energie uhelné a petrolejové sice má se k úhrnu energie slunečních paprsků na zeměkouli jako sedm ke stu, ale zato jsou sluneční paprsky rozděleny po celé zeměkouli, kdežto ložiska kamenného uhlí a zemního oleje jsou soustředěna na některých územích a proto dají se snáze využitkovati.

Francouz Mouchon podnikl už pokusy, aby do průmyslu zařadil sluneční teplo jako zdroj energie: uvedl v činnost malý parní stroj, soustřediv sluneční paprsky na jeho kotel. Podle téže zásady americký inženýr Shuman v posledních letech umístil velký počet obrovských reflektorů nad parním kotlem a tím způsobem dokonce dodával po nějakou dobu elektřinu do Kaira.

Jeho stroje byly nyní dopraveny do Asuanu, kde mohou býti vystaveny vyšší teplotě. To všecko ovšem jsou začátky využitkování slunečních paprsků jako zdroje energie, která by měla nahraditi energii uhlí a petroleje.