Rok 1924: Fungující paprsky smrti, schopné na dálku ničit letadla a způsobovat explozi munice

Vynálezce Harry Grindell Matthews a jeho paprsek smrti.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Wellsův paprsek.

Moderní věda podává v rychlém postupu tak úžasné výsledky a objevy, že moudrý laik zdrží se úsudku, co je možné a co nemožné. A když se oznámí, že paprsek, kterým Wellsovi Marťané ve válce světů způsobovali výbuch dělostřelectva na vzdálenost dvou mil, není již fantasií, nýbrž skutečností, možno jen zatajiti dech a čekati další vývoj.

Předběžné zprávy, zvláště ty, jež pocházejí od nadšených pomocníků vynálezce Grindell-Matthewse, mohou býti poněkud přemrštěné, ale byl-li jen učiněn začátek na této dráze, jsme zase na prahu nové epochy lidstva. Podle všeho, co je známo, je inženýr Grindell-Matthews vážným mužem vědy a badatelem a jeho výzkumy byly již oceněny velkou státní cenou.

Je tudíž zcela věrohodno, že objevil báječný Wellsův paprsek — a tak by měl býti nazván — který jedním rázem nahradí všechny moderní stroje války a vloží do rukou těch, kdož znají ono tajemství, neodolatelnou moc nad ostatními lidmi.

Snad je předčasno považovali věc za hotovou, ale ve vědecké společnosti anglické se uznává, že postup vynálezcův je z těch, které bývají úspěšné, a tudíž není již předčasno uvažovali o důsledcích takového vynálezu.

Dosud byla pozornost obrácena hlavně na vzduchovou válku — útočník nepřekročí pásma chráněného tímto paprskem, aby nezaplatil svůj nájezd vlastní zkázou. Bernard Shaw řekl, že v příští válce bude v bezpečí jen voják na frontě v zákopech. Najednou se otvírá možnost, že civilisté zase budou moci klidně spáti ve svých postelích a staří páni budou udatně válčili cizími svaly a nervy. Ale zdá se, že Grindell-Matthews má na mysli mnohem více.

Tázán, zdali se paprsku může použíti k něčemu blahodárnému, odpověděl, že může zničili hejna kobylek, jež pustoší vegetaci v jižních zemích. Ale když kobylky, proč ne lidi? Paprsky, jež mohou zničili miliony kobylek, zničí i jemné tkanivo, jež obaluje lidskou kostru. Mezi učenci anglickými má se za to, že ne-li nyní, tedy jistě ve čtvrt století lidé se budou moci zabíjeli neviditelnými paprsky tepelnými.

Národ, který má v rukou takové tajemství, může — teoreticky — spáchati obrovský zločin a jediným rázem učinili se pánem světa. Ale tak zlé to nebude. Je-li věc možna, bude objevena na pěti, šesti místech skoro současně.

Tak tomu dosud bylo vždy a je zajímavo, že již se hlásí z Johannesburgu v Jižní Africe muž, který si činí nárok, že on vynalezl Wellsův paprsek napřed. Tak to již ve vědě bývá: sotva se někde maličko zvedne opona nad výsledkem badání, učenci po celém světě se vrhnou na týž problém, aniž se o tom dorozumívali.

A zpravidla, sotva jeden ohlásí výsledek, druzí objeví jeho metodu. Může se tedy míli za to, že tajemství bude zakrátko veřejné a v rukou všech vlád. Co potom?

Odváží se posledního pokusu, který může zničili všechny, anebo přijdou k rozumnému závěru, že bitvy, v kterých padají armády jako kobylky, sklady střeliva samy létají k obloze, tanky, aeroplany a děla jsou rozmetávány v třísky, jen když někdo někde v kanceláři otočí klikou, musí býti nějak ukončeny a odstraněny jako bezmezná absurdnost? Neříci, že ano, je zoufali nad tím, že je člověk schopen zdravého myšlení, ale za poslední leta se stalo mnoho, co podporuje každý desperátní závěr.

V nejšílenějších podnicích národ, jenž se jich chápe, má přece jen jakousi naději, že to pro něj dopadne nějak dobře. Státníci a generálové počítají na čísla, výzbroj, pohotovost atd. Možná, že se již i v tom mýlí a že by i bez Wellsových paprsků příští válka byla rozhodnuta jinak: chemií, otravnými plyny.

Wellsův paprsek učiní všechny národy rovnými. Válka nemá již co činili s čísly a ostatní národní silou. Velké mocnosti mají posud hodně chuti potírali se navzájem, ale sotva pustí do této hry menší drobotinu v poměru rovnosti. Jestliže malý stát může zničili velkého souseda, jako dosud velký soused mohl zničili malého, když se mu nikdo nepletl do díla, není ani jinak možno, než že se světa zmocní takové rozhořčení proti válce, jakého Společnost národů nikdy nedovede probuditi.

Anebo čeká bartolomějská noc všecky učence a inženýry, aby se uštvaný Adam zbavil nejhorší třaskaviny: lidského mozku?

Berlínský zpravodaj Daily Chronicle sdělil už před několika měsíci, že Němci experimentovali s tepelným paprskem, aby zastavili stroje aeroplanů. Matthews míní, že se dopracovali k něčemu, ale že toho není mnoho; jeho metoda že je jiná.

Tou dobou koná vynálezce pokusy ve venkovském ústraní, ale již za skromnějších pokusů v laboratoři staly se významné věci: myš byla zabita okamžitě, květiny byly sežehnuty, prach v patroně byl přiveden k výbuchu, elektrické lampy byly rozsvíceny, petrolejová lampa s knotem byla rozžehnuta, motor byl zastaven, příručí, který se neopatrně dostal paprsku do cesty, klesl a zotavil se teprve za 24 hodin — a to byl v činnosti jen pětistý díl malé síly, s kterou se konaly pokusy v malé laboratoři.

Jen »roboti«, sami jednající pod elektrickými impulsy, mohli by snad vzdorovali nikoli hmotou, nýbrž protisilou.

Vynálezce míní, že nákladem asi tří milionů liber šterlinků bude možno zřídili dostatečně silnou elektrickou stanici, jež rozestře baráž neviditelných tepelných paprsků kolem Londýna a žádné letadlo nepronikne do pásma takto chráněného. Paprsky mohou býti soustředěny na určité místo anebo rozestřeny po velké ploše. Vynálezce hodlá nyní zkoušeli, na jakou vzdálenost dovede svým paprskem vyhodili do povětří skladiště střeliva.

Konečně snad přece jen není třeba, abychom se chvěli strachem, že budeme padali jako kobylky. Od nebezpečí a útoku bývá jen malý krok k obraně stejnou metodou. Je-li možno rozestříti baráž neviditelných paprsků proti aeroplanům, proč ne proti cizím paprskům?

Domácí paprsky budou pak paralysovati cizí, kdyby se k nám neviditelně vrhaly. Stát se rozdělí na obvody s elektrickými stanicemi, a každý obvod bude žiti pod svým parapletem z neviditelných paprsků. Tak už to máme, proč se bát! Možná, že to bude dobré i proti dešti.