Čeho si přejí ženy.
Známá americká spisovatelka Dorothy Dixová dává mužům tuto dobrou radu. Představím-li si, píše, jak veliké věci vykonal duch mužský, nemohu se pánům stvoření dosti nadivili. Ale pomyslím-li na to, kterak zacházejí se svými ženami, pak bych je nejraději prohlásila za největší hlupáky na světě.
Mužové, kteří ve svém povolání vyvíjejí největší moudrost, mohou žíti se svou ženou padesát let, aniž by o ní něco věděli. To je přece podivné, neboť pro každého muže je rozhodně důležito, míti spokojenou ženu a šťastný domov. Ale zatím co usiluje co nejvíce rozřešili záhady přírody a proniknouti nejtěžší tajemství, nestará se muž ani dost málo o tajemství lidské duše.
A přece je toto tajemství tak hrozně snadno zbadatelné. Ženy nechtí nic než trochu uznání a dobré zacházení. Touží po tom, aby to, co dělají, bylo uznáno, aby se muž o ně trochu staral, aby se jich ptal, jak se jim daří, co soudí o tom a onom. To je všecko.
Z každého manželství může býti několika obratně volenými poklonami učiněno nebe na zemi.
Stěžuje-li si některá žena na oběti, které musí přinášel’ svému muži a svým dětem, naříká-li, jak těžce musí pracovat a jak velmi nenávidí domácí práci, můžete býti jisti, že má nerozumného manžela.
To je takový druh mužů, kteří nejlepší jídlo zpolykají, aniž by jen jednou řekli, jak dobře jim chutná, kteří nemají ani slovíčka pro přednosti své manželky, ale dovedou hodně mluvit o jejích chybách.
Nedostatek uznání, nedostatek porozumění je to, co děl i ženu nespokojenou a manželství peklem. Ale ještě něco jiného k tomu přistupuje. Byť si byla sebe domáčtější, chce se žena přece trochu bavit, a protože je dobrá žena, nebaví ji vycházeli bez muže.
Musí-li se den co den starat o kuchyni, zlobí-li se s dětmi a spravuje punčochy, potřebuje také malého přerušení této věčné jednotvárnosti.
Každý muž, který poznal, co se děje v nitru jeho ženy, má v rukou léčebný prostředek: několik lichotek a vycházku s ní každého týdne. Není to nic velikého, ale vykoná to divy.
Vždyť ženy jsou tak vděčny a považují své muže za vzor silného pohlaví, jsou-li jen vlídni a starají-li o ně trochu.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1925: Co ženy skutečně potřebují pro šťastné manželství“