Nešťastná poklona.
Při velkém diner se doslalo jednomu plachému a neobratnému kavalírovi u stolu místa mezi paní de Stael a paní Recamierovou.
V potřebě říci něco duchaplného a dámám příjemného začal rozhovor nešťastně volenými slovy: »Jaká to pro mne čest, seděti mezi nejduchaplnější a nejkrásnější ženou Francie!«
Nešťastné zalichocení, které paní de Stael připomenulo, že není zrovna hezká, a krásné paní Recamierové, že ona prachu nevynalezla, přivedlo náladu na bod mrazu.
Paní de Stael zachránila však situaci s neobyčejnou přítomností ducha, řkouc neobratnému pánovi s líbezným úsměvem: »Je to dnes po prvé, co se mi praví do očí, že jsem nejkrásnější žena Francie.«
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1925: Moudrá žena dokáže i nelichotivou poznámku obrátit ve svůj prospěch“