Rok 1925: Proč má jízda na kole budoucnost?

rubrika: historické články / sport, původně vyšlo: Turistika na kole - 1925, autor Vlad. Fanderlík.
Oslavíte dnešní mezinárodní „Den bez aut“ jízdou na kole či koloběžce? Článek z roku 1925 se vám pokusí vysvětlit, čím je jízda na kole zajímavá i v době neustále vzrůstajícího počtu aut na našich silnicích. Posuďte sami, zda téměř stoleté argumenty pro jízdu na kole platí i dnes.
Následující text pochází z roku 1925

Turistika na kole

V době, kdy přibývá motorových vozidel den co den, zdá se pokus o propagaci turistiky na kole ne-li směšným, tedy aspoň nečasovým. Ve skutečnosti mají se věci jinak.

Předně jsou motorová kola a všelijaká ta malá a nejmenší auta a cyclecary přes to, že se o nich tvrdí, že se prodávají za lidové ceny, v nákupu i provozu ještě tak drahá, že jsou u nás dostupna sotva jednomu ze statisíce. Ale i kdyby jejich ceny klesly neočekávaně tak značně, že by si mohl i u nás každý druhý člověk koupit automobil, nepozbyla by turistika na kole svého významu a půvabu.

Předně proto, že jest jízda na kole skutečným sportem ve smyslu tělesného pobybu, za druhé proto, že motorové vozidlo, zvané také králem silnice, jest zároveň jejím otrokem, jsouc na ni odkázáno.

Kdežto cyklista není na silnici vázán, může jezditi směle po polních a lesních cestách a pěšinách a může konečně, odhodlá-li se delší dobu kolo vésti, po případě i kousek nésti, vniknouti se svým dopravním prostředkem skoro všude, kam se jinak dostane jenom turista pěší, cesty vysloveně horské ovšem vyjímaje.

Na Javořině, na Pustevnách, na Devíti skalách se ovšem cyklisté nehemží, ale nejsou ani tu vzácností a špatně by rozuměl turistice na kole, kdo by je měl za blázny. Ovšem, zjevil se motocykl i na Sněžce a nedávno projelo auto celým hřebenem Krkonoš, ale tu šlo výhradně o cesty reklamní, nikoliv o turistiku.

Soukromý majitel se neodváží vydávati motor, péra a pneumatiky svého motorového vozidla takovým zkouškám, nehledě ani k tomu, že motocyklový výlet na Sněžku předpokládá řidiče mimořádně vyspělého.

Vyloučíme-li tedy z oboru turistiky na kole tury výslovně horské, nebo řekněme snad ještě přesněji horolezecké, můžeme skoro říci, že turistika na kole v sobě spojuje krásy i výhody turistiky pěší s předností rychlejšího pohybu na dobrých cestách.

Tím stává se denní akční radius turisty na kole nepoměrně větším než je akční radius turisty pěšího, aniž při tom pozbyl cyklista výhod pěšákových.

Dnes, kdy turistika oživla, u nás vlastně teprve vznikla a do nejširších vrstev pronikla, bylo by hříchem zanedbávati turistiku na kole, která všem, kdo chtějí v poměrně krátké době poznati větší oblast zevrubně, nebo kdo chtějí za krátkou dobu zcestovati delší trať, poskytuje všechny výhody k poznání nejvzdálenějších částí vlasti i ciziny, neodlučujíc je při tom od těsného styku s přírodou a lidem.

Proto prorokuji turistice na kole stejný rozmach v nejbližších letech, jakého se dožila po převratu turistika pěší.


Původní zdroj historického článku:
Turistika na kole - 1925, autor Vlad. Fanderlík.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
22. září 2021


Diskuze k článku „Rok 1925: Proč má jízda na kole budoucnost?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.