Rok 1925: Proč pošta doručuje stále méně balíků a dopisů?

Balíky na poště.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Poštovní statistika.

Státní statistický úřad vydal právě podrobnou statistiku poštovní za rok 1921, čímž umožnil srovnání nejnovějších dat se statistikami staršími a získání přehledu o vývoji činnosti různých oborů poštovní správy i o vývoji vztahů této činnosti k hospodářskému životu.

Srovnáním dat za posledních pět let zjistíme, že počet zásilek listovní pošty (mimo dopravu průvozní, tedy z ciziny do ciziny) byl v jednotlivých letech v celé republice tento:

1920 ... 762,497.590
1921 ... 785,134.058
1922 ... 749,534.760
1923 ... 718,568.676
1924 ... 707,333.631

V tom jsou započteny také listovní zásilky osvobozené od poštovného, jichž bylo roku 1920 celkem 62 milionů, v roce dalším 61 milionů, roku 1922 pak 67 milionů, roku 1923 opět 62 milionů a loni 79 a půl milionu. Ačkoli počet zásilek listovní pošty se proti roku 1921 značně zmenšil, stoupl při tom počet zásilek, dopravovaných zdarma.

Odečteme-li tento počet od hořejších číslic úhrnných, dojdeme k výsledku, že roku 1921 dopravilo se placených zásilek listovní pošty asi 724 milionů, loni však jen 628 milionů kusů. Úbytek proti roku 1921 činí tedy skoro jednu sedminu.

Příčin tohoto úbytku listovních zásilek ročně dopravených je několik; předem jest uvážili, že za dob poměrné konsolidace hospodářské se méně koresponduje, poněvadž není zvlášť v hospodářském životě tolik podnětů k dopisům.

Ovšem u nás konsolidace nepostoupila do té míry, aby jen touto příčinou byl odůvodněn veliký úbytek listovních zásilek; tento vliv byl zajisté jen malý, uplatnil-li se ovšem vůbec. Při tom je obecně známo, že mnoha odvětvím průmyslu i obchodu se loni podstatně lépe vedlo, nežli roku 1922 a 1923 a přece při této poměrné »konjunktuře« počet listovních zásilek silně klesl.

Nezbývá tedy, leč hledal: hlavní příčinu úbytku zásilek listovní pošly v nepoměrné drahotě její. Důsledky deflace byly u poštovních poplatků provedeny jen velmi nepatrně a proto se tedy omezuje korespondence na míru nejnutnější, poněvadž dnes už koruna, kterou je nutno vydat za obyčejný dopis, není v obchodním a soukromém životě částkou tak málo významnou, jako byla ještě roku 1921.

Při tom je zřejmé ze statistických čísel, která jsme dosud uvedli, že státní úřady (pro něž hlavně platí osvobození od poštovného) se činí jen což a že jejich korespondence vzrůstá. Jde-li při tom o nutný a skutečně potřebný vzrůst, je ovšem jiná otázka, na kterou naše statistika nedává odpovědi. Zajímavý je však počet doporučených zásilek osvobozených od poštovného, pro které loňského roku se zahájilo přípravné jednání, aby osvobození od poštovného bylo vůbec zrušeno.

Těchto zásilek se dopravilo roku 1920 v celé republice 10½ milionu, roku dalšího 12 milionů, roku 1922 pak 10¾ milionu, předloni jen 9 milionů, avšak loni už 13¼milionu, což je za posledních pět let rekord. Je proto pochopitelná snaha poštovní správy, která se projevila loňským návrhem, k jehož provedení nedošlo.

Počet doporučených zásilek, z nichž se poštovné platilo, je zřejmý z další tabulky:

1920 ... 32,280.520
1921 ... 35,908.652
1922 ... 27,838.564
1923 ... 24,190.140
1924 ... 22,460.994

Zde činí úbytek proti roku 1921 více, než jednu třetinu; není opět jiného důvodu, nežli hlavně nepoměrná drahota doporučených zásilek, která nutí každého k bedlivé úvaze, nežli se rozhodne pro doporučený způsob zásilky. Loňského roku tento stav vedl ovšem ke grotesknímu zjevu, že více než třetina všech doporučených zásilek se dopravuje zdarma.

Ze statistiky plyne, že i státní poštovní správa se musí starali vážně o to, aby její provoz byl postaven na zdravé obchodní základy, jak ji to ostatně předpisuje zákon o obchodním vedení státních podniků.