Jak se baví lid v Rusku o svých vůdcích.
Neméně rozsáhlý oddíl anekdot mohl by se sestavit na téma o vůdcích.
Počínajíc samotným Karlem Marxem, o kterém se vypráví, že se narodil v Německu, žil v Anglii a nakonec byl pohřben v Rusku, všichni jsou podrobeni nejkrutějšímu posměchu.
Tak se na příklad ujišťuje, že na pohřbu Frunzeho byl nesen ohromný plakát s nápisem: »Zemřel Frunze, ozdoba a pýcha rudé armády. Následujme jeho příkladu.«
Nebo na smrt Lenina: Komunista se ptá žida: »Řekněte mi, koho byste si přál na místě Lenina?«
»Oj, přál bych si, abyste vy všichni byli na místě Lenina.«
Ale žádný z lidových komisařů není v ústním podání tak rozšířen, jako Lunačarskij, jehož literární a soukromý život vzbuzuje posměch. Většina anekdot o něm týká se dosti kluzkého tématu: donjuanství Lunačarského a předcházení hezkých hereček.
Sluha Trockého a Lunačarského se prou, čí pán je moudřejší a dovednější.
První říká: »Když můj pán jde spat, klade pod podušku notes a tužku, v noci přemýšlí a zapisuje a ráno je všechno hotovo.«
»To nic není,« říká druhý, »můj komisař položí na jednu stranu stenografku a na druhou písařku na stroji, ráno vstane a všechno je hotovo.«
Nebo: Selská učitelka se zamilovala do Kalinina, kterého viděla, na jakési přednášce, a nepsala mu nadšený dopis, ve kterém ho ujišťovala, že chce od něho dítě.
Kalinin si dopis přečetl a napsal: »Postupuje se Lunačarskému k vyřízení.«
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1927: Ruské vtipy na téma Lenin a komunismus“