Rok 1927: Těžké rozhodnutí: je motorka lepší než kolo?

Motocykl Zündapp.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Dvě generace.

Nedávno slyšel jsem na ulici zajímavý rozhovor. Je to sice nectnost poslouchat, co si povídají mezi sebou cizí lidé, ale snad je možno ji prominout.

Otec a syn hovořili ostatně tak hlasitě, že nebylo možno jich neslyšet a jejich mluva ihned upoutala mé ucho.

Otec pravil synu: »Ne, kolo je lepší. Co máš z motocyklu? Jedeš jako blázen a polykáš prach. Ženeš se, nevím kolik kilometrů, nic nevidíš, na konec si sedneš do hospody, pak to zas obrátíš a jedeš domů. Kolo — to si dám říci. Tu se jede pěkně, jak kdo chce, pěkně pomalu, zastaví se, kde se člověku líbí, všechno se může pořádně prohlédnout: to je zároveň tělocvik, jen když se to rozumně provádí. Ne, hochu, jen si kup kolo!«

Cyklista.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

»Ale tatínku.« odpovídal syn, »vždyť na motocyklu se může zrovna tak jezdit rozumně, a nerozumně. Ale představ si, že s motocyklem mohu se dodat jinam než s kolem; ráno člověk vyjede a shlédne celé kraje.

Říkáš, že na motocyklu se jede, nevím kolik kilometrů, to je pravda, ale znám přece několik kamarádů, kteří mají motocykl a ti nejezdi na výlet jenom proto, aby si sedli do hospody, pak se obrátili a jeli domů. Vidíš, všichni říkají, kde všude už byli s motocyklem, jaká krásná místa viděli, jak hezky bylo v lese při campinqu.

To si spíš cyklista sedne do hospody, aby si svlažil sucho v krku. Mluvil jsi o tom, že na motocyklu se vdechuje prach od jiných motocyklu a automobilů. A cyklista? Ten se ho nadýchá přec víc a jak při tom jízda na kole namáhá prsa! Je-li prach, mohu počkat nebo předjet. A vidět je jistě nejméně tak dobře jako na kole.

Na zajímavém místě mohu zastavit, kde není krajina zajímavá, dojedu rychle na jiné místo. Kdybych si chtěl udělat výlet kolem, dejme tomu, na Hlubokou, nestačil bych s časem, ani se silami. Opravdu prosím, tati, kup mi motocykl.«

Otec byl zřejmě mrzut a odpovídal: »Nemysli si, že snad ti nechci dopřát radosti, nebo že je mi léto peněz. Ale nemohu si pomoci, je to přec jen taková ztřeštěnost. Každý chce urazit nevím jaké rekordy, chlubit se, že udělal víc než ten druhý, letí jako blázen a na konce něco praskne a teď aby naložil celý ten slavný motocykl na vůz a odvezl jej na nejbližší nádraží. Kolo je spolehlivá věc. Nevím, co bys musil dělat, abys je rozbil, ale budeš-li jezdit na motocyklu, přivezou jednoho krásného dne nejen rozbitý motocykl, ale také tebe.«

Syn brání motocykl: Ne, tatínku, budu opatrný a dám si na sebe pozor. A motocykl přec je už dnes spolehlivý. A konečně, je-li už porucha — vždyť je to zábava najít chybu a sám ji odstranit. Člověk musí jen rozumět stroji. Uvidíš, že ani jednou nepřivezu motocykl na voze. A cyklista musí táhnout kolo do každého kopce.. .«

Nevím, jak se rozmluva mezi starou a mladou generací skončila. Ale zdá se mi, že na konec vyhraje mladá: tatínek bude bručet na potrhlou mládež, ale motocykl koupí.